Poprvé se v dresu Sparty trefil obránce Milan Nedoma, jehož klub získal z Českých Budějovic. „Někdy mám vyložené šance, a nedám. Tohle vyložená příležitost nebyla,“ řekl třicetiletý bek.
„Nervózní z toho, kdy už mi to tam konečně padne, jsem nebyl. V mém věku už ne.“ Jenže proti úpornému Havířovu, který napadal už v útočném pásmu, nekompromisně se pouštěl do soubojů „tělo na tělo“, už Sparta víc nezmohla.
A tak se vyvolávání „Ríša Žemlička!“ neslo halou i jako projev nespokojenosti. Sparťané nevyužili 88 vteřin dlouhou přesilovku pěti proti třem, kterou však rozdělila přestávka. Do druhé třetiny jim z ní zbyla víc než minuta. Ani to nestačilo.
„Nemyslím, že bychom Havířov podcenili. Jejich poslední výsledky naznačují, že se jejich forma lepší,“ řekl útočník Petr Leška. „Byla to otázka první třetiny, ve které jsme měli nejvíc šancí a nevyužili je.“
V posledních dvou utkáních dala Sparta dva góly. „Naší bolestí jsou neproměněné šance. Tak to bylo i v Plzni,“ řekl kouč Alois Hadamczik. Trenéra potěšil aspoň výkon Romana Šimíčka, jenž po příchodu z IKF Helsinki za Spartu odehrál první zápas. Hned v 7. minutě poslal z vhazování puk Nedomovi, jenž skóroval.
„Dal do hry maximum. Byl pouze na jednom tréninku,“ řekl Hadamczik. Šimíček nehrál poslední tři týdny, zastavilo jej zranění a pak přestávka finské ligy. Do Prahy přiletěl teprve v pátek. Nastupoval v centru třetího útoku s Kubinčákem a Tomíkem, v dresu s číslem 14. „Byl to těžký zápas, obzvlášť proti urputnému Havířovu,“ řekl Šimíček. „Věřím, že to bude ještě lepší.“
