Čtyři kola před koncem základní části extraligy ztrácí úřadující vicemistr sedm bodů na desátou příčku. Jeho naděje na předkolo play-off dál zvolna umírá.
"Buďme realisté," přiznal Tomáš Rolinek, jenž k vítězství nad Plzní přispěl gólem a asistencí. "Opravdu by se už musel stát zázrak, abychom se do předkola dostali," dodal pardubický útočník.
Na rozdíl od minulých zápasů se vám proti Plzni povedlo vstřelit vedoucí gól. Bylo to velké plus na cestě za vítězstvím?
Uklidnil nás, ale neřekl bych, že tentokrát to bylo o prvním gólu. Víme, co dokážeme, když vedeme jedna nula. Spíše záleželo na celkové hře. Snažili jsme se hrát, co jsme měli. Kromě výpadku ve druhé třetině se nám to povedlo slušně.
Z čeho vyplynul zmíněný výpadek?
Je to naše klasika, je to v našich hlavách. Soupeř na nás zatlačí, dostane nás do úzkých. Napadá nás, nemáme čas na rozehrávku a děláme chyby. Puk házíme po sobě a nevíme kudy kam.
Čím to je způsobeno? Zápas jste rozehráli dobře.
Kdybych to věděl, byl bych veselý, protože bychom byli v osmičce a nebylo by o čem se bavit. Nikdo nevíme, čím to je. Nepovede se nám jedno dvě střídání, najednou jsme v útlumu a patnáct minut hrajeme špatně.
Přesto se mi zdálo, že křeč z minulých zápasů je pryč. Opadá už napětí, zda se dostanete do play-off?
Možná si už každý z nás uvědomuje, že play-off je strašně daleko. Jsme trošku uvolněnější. Po celou sezonu jsme prožívali obrovský tlak kvůli postupu. Teď už není tak velký.
Ale nervozita ještě úplně nezmizela. Zejména v koncovce je znát, že?
Určitě. Vytvoříme si spoustu šancí, ale zakončení není dobré. Možná je to tím, že každý přemýšlí nad tím, že jsme tam, kde jsme.
I vy jste zahodil velkou šanci. Na začátku třetí třetiny jste po brejku s Petrem Sýkorou mohl zvýšit na 3:1.
Byla to superakce. Petr mi výborně vrátil puk. Čekal jsem, že mi gólman Málek spadne a já mu to dám nahoru. On se však po kolenou přesunul a pokryl si svoji tyčku. Vyčítal jsem si to. Byla to hezká akce, která měla skončit gólem.
Navíc by vám dodala více klidu na cestě za vítězstvím.
Přesně tak. Ale nic by to neznamenalo, ještě bylo hodně času do konce utkání. O výhru jste však nepřišli a udrželi jste si ještě malou šanci na předkolo play-off. Ale buďme realisty. Kdybychom neudělali šňůru pěti porážek a aspoň dvakrát vyhráli, byli bychom ve hře. Sice nyní ještě stále jsme, ale pravděpodobnost, že se do desítky dostaneme, je strašně malá.
Jaká je atmosféra v kabině? Pořád v ní ještě převládá víra, nebo už je cítit i rezignace?
Rezignace ne. Sezonu musíme dohrát slušně s hlavou nahoře. Nesmíme rezignovat a prohrávat zápasy. Samozřejmě každý ví, že play-off je daleko. Od toho se nálada odvíjí, není zrovna super.
Nyní ztrácíte na desáté Kladno sedm bodů. A právě na ledě tohoto soupeře zakončíte základní část soutěže.
Kdyby se rozhodovalo až v posledním utkání, bylo by to super. Musíme doufat, že zvládneme nadcházející utkání a dotáhneme se na Kladno, byť šance je minimální.
Sledujete v posledních dnech i tabulku za sebou?
Víme, že Ústí je za námi o třiadvacet bodů. Je hodně daleko. Ale pořád má teoretickou šanci se na nás dotáhnout. Stejně jako my směrem k desítce.
Mnohem pravděpodobnější je, že budete hrát soutěž o jedenácté až čtrnácté místo. Z vás se stal stabilní člen reprezentace. Neuškodí vám takový závěr sezony v boji o nominaci na mistrovství světa?
Určitě nejsem stabilní člen reprezentace. Před dvěma minulými šampionáty jsem moc nepočítal s nominací. A podobné je to i nyní před mistrovstvím v Kanadě. Zřejmě tam bude pozváno víc hráčů z NHL, proto s tím moc nepočítám, i když nějaká šance je.
Reprezentační dres obléknete v tomto týdnu. Na Švédské hry si asi pojedete pročistit hlavu od klubových starostí, že?
Samozřejmě se pojedu trošku uvolnit. Bude to něco jiného, nálada v týmu bude dobrá. Těším se i na to, že si zahraju dobrý kombinační hokej. A konečně bychom mohli s nároďákem udělat i nějaký úspěch. Bylo by hezké, kdybychom na konci turnaje byli v tabulce na prvním nebo druhém místě.
