Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Roman Hamrlík láká bratra do NHL

9 2001
Zlín - Jak by se vám líbila dvojice hokejových obránců Martin a Roman Hamrlíkovi v dresu New Yorku Islanders? V extraligovém Zlíně by z toho nejspíš odvázáni nebyli. Starší ze sourozenců, osmadvacetiletý Martin Hamrlík, je stěžejním pilířem místních zadáků. Ale ruku na srdce. Je možné bránit sportovci v odchodu, pokud mu kyne nejuznávanější soutěž planety? Bratři Hamrlíkovi stojí krok od společného nástupu do týmu NHL. Přičiňuje se o to Roman, nejlepší z beků Islanders a celé české kolonie obránců NHL. Podle regulí slavné soutěže musí být rozhodnuto nejpozději do neděle 15. července.

"Jisté kroky jsem už podnikl. Snažím se o to, aby Islanders zařadili Martina do tréninkového kempu. Klub zatím záležitost rozebírá, jsme v kontaktu. Když to všechno vyjde, na podzim si zahrajeme společně NHL," vysvětluje Roman Hamrlík.

"Klub se po řadě neúspěchů rozhodl k hráčským nákupům. Všechno je to o dohodě. Kdyby Martin podepsal smlouvu a nedostal se nahoru do prvního týmu, mohl by jako bek Islanders hrát za Zlín extraligu. Uvidíme. Sám jsem zvědav, jak se situace vyvine."

Třebaže slovo Romana Hamrlíka má v Islanders váhu, bratr v návrat do Spojených států nevěří. "Znovu do Států a rovnou do NHL? To je spíš science-fiction," myslí si Martin Hamrlík, jehož práva pro kanadsko-americkou soutěž získal po zániku Hartfordu Whalers slavný klub St. Louis Blues. "Ve Státech jsem už byl a neuspěl. A že by někdo sledoval moje výkony v extralize, tomu nevěřím. Tak to v Americe nechodí. Jo, kdybych měl místo v národním týmu, to bych druhou šanci mohl dostat. Ale takto? Nikde nikoho nezajímá, že Martin Hamrlík vyhrává klubová hodnocení obránců a v extralize patří mezi pět nejlepších," zhodnotil svoje vyhlídky. "Ty body, které bratr sbírá, se přehlédnout nedají," stojí si za svým Roman. "Spojení Martin a NHL není žádná science-fiction. Je to realita," shrnul.

Pochod ve stínu
Být nejlepší, ale dívat se, jak se zlaté medaile blyští na hrudi jiným? Takto vypadá česká hokejová současnost Martina Hamrlíka. Není to k vzteku? Každý zápis do statistiky přece zvyšuje šance na účast v reprezentaci, na vylepšení smlouvy, na přestup do kvalitnějšího klubu nebo soutěže. "Myslíte tím, že mi chybí sportovní ovoce? Tak to vůbec nevidím," vysvětluje Martin Hamrlík.

"Před čtyřmi roky, kdy jsem se vrátil do republiky, jsem to pravé ovoce uviděl. Podepsal jsem vážně dobrou smlouvu se Zlínem. Klub, ve kterém jsem se naučil hrát hokej, o mé služby stojí. Nemám potřebu nikam odcházet. Usadil jsem se ve Zlíně, oženil se a založil rodinu. Ani nevím, co mi chybí. Ovšem nabídku do NHL, pokud by nakonec přece jen přišla, bych pravděpodobně neodmítl. Tato soutěž, to je skutečně o něčem jiném. Jen ta debata o změně pros tředí je zatím předčasná."

Zlín nebo NHL
Typický postoj zlínského hokejisty v okamžiku, kdy se mu naskytne možnost změnit oddíl, je vylepšit si podmínky nejdříve v mateřském klubu. Až teprve tehdy, když svého cíle nedosáhne, je připraven na změnu prostředí. Věc se má takto: buď Zlín, nebo NHL, k domácí konkurenci se odchovanec vydá jen výjimečně. Letos jdou příkladem dva odchovanci: Jiří Marušák a Petr Čajánek. Obránce Marušák se vzdal lukrativní smlouvy s Třincem. Střední útočník Čajánek je ochoten podepsat s týmem St. Louis Blues zřejmě pouze jednocestnou smlouvu. V opačném případě setrvá ve Zlíně.

Ke Zlínu tíhnou také bratři Hamrlíkovi. "Možná bych se na to díval jinak, kdybych přišel odjinud. Jenomže já jsem Zlíňák a nic, co je spojené s místním oddílem, mi není lhostejné. Když nejste odsud, vezmete peníze a příští rok se chytíte bez problémů a zbytečných řečí jinde. Jenomže pokud ve městě žijete a chodíte nakupovat, tak se nemůžete tvářit, že je všechno v pohodě třeba v době, kdy se mužstvu zrovna nedaří. Nejde jen tak přehlédnout pohledy okolí a náladu lidí, kteří jdou kolem a občas si rýpnou nějakou štiplavou poznámkou. Proto se každý Zlíňák snaží hrát co nejlépe," vysvětluje Martin Hamrlík.

"Až se vrátím z NHL, poslední sezonu vlastní kariéry odehraju ve Zlíně. To je jisté. Nebude to příští rok ani za dva, ale jinam nepůjdu," přidal se o rok mladší sourozenec Roman.

Zlín vystavěl klubovou filozofii na přínosu odchovanců. Stačí to ale na trvalé zařazení mezi nejlepší kluby či na titul? Jak dlouho ještě budou pro příznivce stravitelné úspěchy v základní části, které nepodporují výsledky z play off?

"Nějaké oživení kádru by to chtělo. Na druhou stranu se nesmí přehlédnout, že každý rok postavíme věkem skoro nejmladší tým, který jede. Jestli jsou ve Zlíně nároky na vítězství v lize, tak by se to mělo říct. V play off rozhodují zkušenosti a ty nemáme. Starších hráčů je v mužstvu jen pár. Navíc - přijde mi na nic, když se hraje celou sezonu třeba osmé nebo deváté místo před patnácti stovkami nejvěrnějších a pak se vyhraje titul. My máme trvalou přízeň fanoušků. Skoro pokaždé je na stadionu plno. I to je velký úspěch. Asi to s námi není tak špatné," tvrdí Martin.

Po plném stadionu se ovšem stýská Romanovi. Aréna New York Islanders se tradičně plní sotva do poloviny. "Osm tisíc na nás přijde, ale to se v obrovské hale ztratí."

Společná příprava, ale pod dohledem
Hokejoví bratři o sobě rádi tvrdí, že jsou neustále v tréninku. A mají pravdu. Zatímco ostatní spěchají po sezoně na dovolenou, Martin a Roman Hamrlíkovi si téměř pravidelně naloží ještě nejméně měsíc ostré přípravy. "Ale ty doby, kdy jsme si na Floridě platili dva měsíce kondičního trenéra, jsou ty tam. Na dům na jihu Států jsem dal inzerát, už se začínáme připravovat doma. Máme nový rytmus," vysvětluje změnu Roman Hamrlík.

Také bratr Martin bude potřebovat speciální přípravu. Přestál zranění, po kterém by se běžný smrtelník ztuha zvedal z postele. V listopadu 2000 se podrobil artroskopii levého kolena. Lékaři z Fakultní nemocnice v Olomouci nevěřili svým očím. Diagnóza: přetržení předního křížového vazu. "Hrál jsem s tím nejméně tři roky a vůbec jsem o tom nevěděl. Doktoři byli zmateni. Potíže byly nakonec v tom, že mně třením ubývalo chrupavky. Teď už jsem po operaci a na nic si nestěžuju. Samozřejmě se těším, až se Zlínem vyjedu na led. To bude ještě lepší. Pro koleno je lepší skluz než nárazy při bězích," popsal svízel Martin.

Starší z bratrů plánuje od pondělí společnou přípravu s Američanem. "A když bude proti? Odkoukám styl a půjdu v posilovně na stroj po bráchovi," těší se Martin Hamrlík.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze