Jak moc vám scházelo play-off?
Pro to se hokej hraje. Když vynecháte dva roky, je to celkem cítit. Zápasy o udržení nejsou tak motivující. Pokaždé jsme přitom byli skoro zachránění, takže zápasy neměly skoro žádný náboj.
Do Čech jste se vydal těsně předtím, než Zlín postoupil dvakrát do finále. Nezáviděl jste?
To víte, že ano. Ale záviděl jsem v dobrém slova smyslu, že se dostali tak daleko. Nějak jsem se rozhodl a litovat toho zpětně nemá smysl.
Co si vybavíte z posledního play-off ve Zlíně?
Jestli si dobře pamatuji, vypadli jsme ve čtvrtfinále s Plzní v sedmém zápase.
O medaile si zahrajete po třech letech. Budete nervózní?
Ani ne. Nejsem ostřílený matador, ale nějaké zkušenosti mám. Spíše se těším, jak to vypukne. Čtvrtfinále s Brnem bude atraktivní.
Ale teď jste v roli tahouna týmu.
Vnímám to a také k tomu musím podle toho přistoupit. Strašně rád bych udělal nějaký úspěch a udělám maximum pro to, abychom to zvládli.
V produktivitě týmu jste třetí. Naplnilo to vaše očekávání?
Vždycky to může být lepší a úplně spokojený člověk nemůže být nikdy. Říkám to znovu, nejvíce mi jde o společný úspěch.
Co je pro mistra úspěchem?
Obhajoba. Chceme dojít co nejdále. Do čtvrtfinále jdeme s pokorou. Budeme to mít hodně těžké. Nechci říct, že Brno je favorit, ale mělo v základní části lepší výsledky. Někdo je může pasovat do role favorita, nebráním se tomu.
