Letos však 35letému českému reprezentačnímu obránci pobyt ve floridském klubu pořádně zhořkl. Poprvé ve své kariéře byl uprostřed sezony vytrejdován, po dohodě s generálním manažerem Stevem Yzermanem dokončil letošní ročník NHL v dresu Philadelphie Flyers.
"Přitom já byl v Tampě hodně spokojený, i se svými výkony. Hrál jsem docela hodně, byl jsem na ledě vytěžovaný. První půlka sezony byla dobrá, hráli jsme o play-off. Sice jsme byli na hraně, ale šance pořád byla," povídal Pavel Kubina.
"V únoru však přišla výměna a z toho jsem moc velkou radost neměl. Nikdy jsem nijak nechtěl přestupovat během sezony. Nevěřil jsem, že se dá někam přijít v březnu a hrát play-off. Nechtěl jsem to zažít, ale došlo k tomu."
Jaké to pak bylo ve Philadelphii?
Už to nebylo ono. Zázemí, mančaft, všecko bylo perfektní, ale trenérovi jsem nesedl a nebylo to ideální.
I když jste začínal v Torontu, taky jste si zvykal déle. Je možné, že vám změny prostředí nesedí?
Možná jo. Kromě Jardy Jágra a Jakuba Voráčka jsem nikoho z mančaftu neznal, bylo to nové, a jen co jsem se rozkoukal, začalo play-off. Když se s otevřenýma očima podívám na svůj začátek ve Philadelphii, nehrál jsem dobře. A trenér už mi pak nedal šanci. Nemůžu se vymlouvat na to, že by za to mohl on, byla to i moje vina. Ale šance jsem tam už potom vůbec nedostával. Trenér se mnou nekomunikoval a vyvrcholilo to v play- off.
V 35 letech jste poprvé nehrál proto, že jste se nevešel na soupisku. Jak jste to nesl?
Doufal jsem, že když mě to nepotkalo doteď, tak už mě to nepotká vůbec. Ale je to pro každého. Není to nic příjemného, ale nedá se nic dělat. Nejhorší byl první zápas, to jsem byl nemile překvapený. Potom jsem si trénoval a připravoval se, kdyby náhodou ta šance přišla, abych mančaftu pomohl. Ale New Jersey nás vyřadilo a bylo po sezoně.
Co se vám honilo hlavou? Nepřemýšlel jste třeba nad tím, že byste v zámoří skončil?
Hlavou proběhne člověku všechno. Ale já jsem vždycky bojoval. Přiznám se, že jsem přemýšlel nad tím, jestli se vrátit domů, nebo někam jít. Ale nechtěl jsem utíkat z boje. Uvidíme v červenci, kdy se otevře trh s volnými hráči. Rád bych ještě rok dva v Americe zůstal. Do konce června patřím Philadelphii a až v červenci se uvidí. Letos se mi celkem vyhýbala zranění, takže bych chtěl pokračovat.
Máte nějaké představy o svém budoucím působišti?
Chtěl bych dvouletou smlouvu a mužstvo, které bude mít mančaft na play-off. Nechci jít někam, kde by se musel stát malý zázrak, aby nehráli vzadu.
Do ruské KHL vás to netáhne?
Já vždycky říkal, že do Ruska nechci. Ale vznikající nová mužstva jako Lev Praha nebo Bratislava, to bych možná uvažoval. Pokud skončím v NHL, jsou tahle evropská mužstva jednou z možností. Další možností je vrátit se do Vítkovic.
Proč nechcete do Ruska?
Já jsem to tam nikdy nijak nemusel. Říkám to deset let a pořád se na tom nic nezměnilo.
V zákulisí NHL se šušká o možné stávce hráčů a výluce. Už jste zvažoval, kde byste v tom případě hrál? V extralize vám pořád platí disciplinární trest na 15 zápasů kvůli slovům o podjatosti rozhodčího Petra Boliny.
Zatím jsem nad tím nepřemýšlel. Pokud bude stávka, asi bych trénoval a počkal na to, až trest vyprší. Pak bych mohl hrát za Vítkovice.
Budete 1. července při otevření trhu s volnými hráči nervózní?
Ani ne. Budu v klidu doma. Asi si nechám delší čas na rozmyšlenou, aby to i kvůli rodině bylo správné rozhodnutí. A nebudu nervózní, když nabídka nepřijde hned 1. července, a taky neskočím po první nabídce.
Ozval se vám někdo ze Lva Praha nebo z Bratislavy?
Zatím jsme o tom nemluvili. NHL mám pořád na prvním místě.
Ve Philadelphii jste se potkal s Jaromírem Jágrem. Dalo vám to něco?
Dobře jsme se znali z nároďáku a jiných akcí. Navzájem jsme se respektovali. Moje práce byla ho zastavit, jeho práce je dávat góly. Ve Philadelphii jsme ještě s Jakubem Voráčkem zažili spoustu legrace. A klobouk dolů před tím, co tam Jarda ve 40 letech předváděl. Hlavně se mi hodně líbilo, jak se choval k mladým hráčům, jak se je snažil vychovávat a pomáhat jim v tréninku i v zápase. Šel jim příkladem. Strašně si ho vážím a jsem rád za tu dobu, kterou jsme strávili spolu. Hodně mi to usnadnil v situaci, kdy jsem nehrál. Trénovali jsme spolu, dělali jsme srandičky, v té kritické době mi to pomohlo.
Jágr je majitelem hokejového Kladna, váš tchán šéfuje extraligovým Vítkovicím. Hecovali jste se kvůli tomu?
To ne, spíš jsme se jen popichovali na trénincích nebo v zápasech. Ale je to jen další příklad toho, jaký je člověk. Pomáhá Kladnu v době, kdy to není jednoduché, snaží se pomoct hokeji.
Sondoval jste, jak se řídí klub na dálku?
Bavili jsme se o tom. Říkal, že je to strašně moc práce v létě, strašně moc telefonátů, než to dá dohromady. A nejhorší je sehnat peníze pro klub. Ale úplně do detailů jsme se nebavili.
O vás je známo, že jste velký fanda fotbalového Baníku. Jak moc jste sledoval peripetie okolo jeho záchrany v první lize?
Byl jsem strašně rád, že se to podařilo zachránit a že noví majitelé tomu hodně pomohli. Teď jsem rád, že se majitelé snaží dostat klub tam, kam patří. A taky mě těší, že to vyšlo Radku Látalovi, který k mužstvu přišel jako trenér. Kdyby měl Baník zaniknout, byla by to pro celý kraj katastrofa.
Vy jste se nechtěl více angažovat?
Měl bych se k tomu vrátit, aby lidé věděli, jak to bylo, že?
Povídejte.
S Tomášem Peterou (bývalý majitel Baníku - pozn. red.) jsme jednali od léta. Potkali jsme se i během sezony v Tampě, dvakrát tam přiletěl a měli jsme spoustu jednání.
Domluvili jste se na něčem?
Na přelomu roku jsem si objednal auditorskou firmu PricewaterhouseCoopers. Ta začala dělat audit. Já totiž měl o Baník zájem, chtěl jsem ho koupit. Ale když se začal dělat audit, byly tam problémy. Auditorská firma se nemohla dostat ke všem podkladům. Pořád se to prodlužovalo a tím pádem jsem se nemohl rozhodnout ke koupi. Uběhlo pár měsíců a pořád nebylo nic hotovo. Potom do toho vstoupili noví majitelé. Kdyby audit proběhl tak, jak měl, byl jsem stoprocentně rozhodnutý, že Baník koupím a vstoupím do toho sám. Ale problémy byly obrovské a nevyšlo to. Objevilo se hodně fám, že to kupuju s různými lidmi. Ne, stál jsem za tím sám. Ale nevyšlo to, protože se neudělal audit.
Vy jste se k tomu celou dobu nechtěl vyjadřovat. Proč?
Chtěl jsem se během sezony soustředit na hokej, ale zároveň jsem to nechtěl komentovat, dokud audit nebude hotový. Všichni věděli, že se s Tomášem Peterou bavím, ale nechtěl jsem o tom mluvit, protože jsem nevěděl, jak to celé dopadne.
Baník teď vlastní noví majitelé. Stále máte zájem se nějak podílet na chodu klubu?
Od té doby, co z mé koupě sešlo, čerpám informace jenom z novin. Dočetl jsem se, že noví majitelé mají zájem se se mnou potkat. Vrátil jsem se ze zámoří v pátek a budu tady alespoň dva měsíce, takže času na setkání bude spousta. Ničemu se nevyhýbám. Ale jak říkám, informace mám zatím jen z novin.
Hokejové Vítkovice by finanční injekci také jistě přivítaly. To vás neláká?
Vnitřně jsem cítil, že bych měl zájem o Baník. S Vítkovicemi jsem se o tom nikdy nebavil. Tomáš Petera za mnou přišel a ten nápad vznikl už rok zpátky. S Frantou Černíkem (prezidentem klubu Vítkovice Steel a Kubinovým tchánem - pozn. red.) jsem o tom nikdy nemluvil.
