V centru Brna se Smoleňák, který byl členem českého týmu na květnovém světovém šampionátu v Praze, objevil jako jedna z hvězd sobotní exhibice fotbalisty Petra Švancary na stadionu za Lužánkami.
„Radek bude chytat,“ oznámil před novináři loučící se Švancara a následovalo ticho. „No, tady ti nikdo tleskat nebude,“ dodal rozverně.
Smoleňákovi naopak budou od nové sezony aplaudovat v Záhřebu. Důrazný forvard přestoupil do tamního Medveščaku ze švédského MODO.
„Když řeknu, že jdu do Chorvatska, lidi si budou myslet, že se budu válet na pláži a budu hrát nějaký pozemní hokej. Ale to není pravda, Lidi tam hokej milují, zápasy jsou vyprodané,“ říká kladenský odchovanec.
Jaké byly další důvody pro Medveščak?
Z jeho strany jsem cítil dlouhodobější zájem. Byl jsem ale pod smlouvou a neřešil jsem to. Věděl jsem, že se o mě snažili dlouho a potěšilo mě, že už při mistrovství světa jsem mluvil s jejich manažerem. Důležité také vážně je, že mají perfektní fanoušky, kteří každý zápas zaplní halu. To byl taky jeden z hlavních důvodů.
Konec sezony v KHL ale trápila klub finanční krize, vnímal jste to nějak?
To ano, ale kdo ji v dnešní době nemá? Vyrovnali to, měl jsem tam spoustu kamarádů, co tam hrálo, a kdyby nebyli na nule, nemůžou hrát další ročník. Dostali peníze a o tohle se teď nebojím. Abych byl upřímný, víc se starám o sportovní věci a na to ostatní mám agenta.
Spekulovalo se také, že se Záhřeb vrátí do mezinárodní EBEL. To byste Chorvatům kývl?
Tím, že hrají KHL to byl pro mě další tahák. Kdyby byli v EBEL, asi by to nedopadlo.
Na rozdíl od předchozích dvou sezon ale nechtějí sázet na kanadské hráče, ale na Evropany. Co vy na to?
Sice stavěli na Kanaďanech, kteří hráli výborně, ale ten jejich styl se nezmění. Podepsali pár šikovných kluků z Evropy, ale trenér zůstal Kanaďan. Myslím, že pořád pojedeme stejný styl a i proto jsem rád, že tam jdu. Navíc ještě neskončili s posilováním.
Takže si myslíte, že vás v Medveščaku berou jako takového evropského Kanaďana?
Asi jo. Jako hráč jsem se změnil, když jsem šel do Kanady. Do 17 let jsem byl jiný hráč, ale šest let za mořem mě změnilo. Tenhle ten styl v Záhřebu by mi mohl vyhovovat.
Poslední sezony jste hrál převážně ve Finsku či Švédsko, jak se vám bude přeorientovávat na KHL?
Co jsem cítil, tak mi hrozně moc vyhovovalo Finsko, kde se hodně bruslí, střílí a je tam plno fyzických soubojů. To jsou věci, které mi sedí. Vím svoje silné stránky, o nich ví i Záhřeb. I to je pro mě plus.
Jakou budete mít v týmu roli?
S trenérem jsem se zatím nebavil, ale co vím od manažerů, tak by asi chtěli, abych hrál s Markem Kvapilem a Tomášem Mertlem. To jsou výborní hokejisté. Každý z nás je na ledě jiný a mohlo by to být dobré. S Markem jsem byl dva roky v Americe, bydleli jsme spolu a známe se. Je to výborný kluk a fantastický hráč, co umí s pukem a má výborné nahrávky. S Tomášem jsme zase stejný ročník, hráli jsme proti sobě odmalička. Byli jsme spolu i v Soči na repre. Je to poctivý frajer, který je perfektní hokejista, nevypustí jedinou sekundu. Moc se těším, tahle lajna by mohla fungovat.
Hrát ale hokej v Chorvatsku je trochu exotika, nemyslíte?
Pořád ale hrají ruskou KHL. To jsme si mohli říct i o Praze a o každém mimoruském týmu. Lidi to tam milují, zápasy jsou vyprodané. A co jsem poznal na mistrovství světa, tak každá jakkoli velká vyprodaná hala je zážitek jako blázen. Strašně vás to žene dopředu.
Když jste zmínil světový šampionát. Jak dlouho jste skousával, že jste skončili čtvrtí a bez medaile?
Těsně po tom i teď to mrzí. Když se podívám zpětně, myslím si, že se nemáme za co stydět. Medaili jsme si podle mě zasloužili. Ale to, že chodil na každý zápas plnej barák a celá republika tím žila, to bylo něco, na co člověk nezapomene. Málokdo by se našel, kdo by řekl, že jsme nemakali a nenechali na ledě všechno. I když to zní blbě, je kolikrát lepší hrdě odejít a podívat se na to se super vzpomínkami a vědět, že jsme dali na čtrnáct dní národ dohromady. Je jen škoda, že takové akce nejsou v Česku častěji.
Berete přestup do KHL i tak, že budete novému reprezentačnímu kouči víc na očích?
Ne to vůbec. Určitě si nevybírám angažmá, jak budu na očích. Je jedno, jestli hraju v NHL, v Česku nebo ve Švýcarsku. Každý trenér má vizi, jak postavit tým. Jestli tam má někdo být a patří tam, dostane se tam odkudkoliv. Nemůžu si myslet, že se ze mě pan Vůjtek zblázní a řekne: ten je v KHL, ten v reprezentaci určitě bude.
Mimochodem, proč vás v sobotu na exhibici za Lužánkami postaví do brány? Je to tím, že i na trávníku platíte za důrazného hráče a soupeři se vás bojí?
Všude, kam jedu hrát, se mnou počítají jako s brankářem. Baví mě to tam a i přes léto, když jsem doma, jezdím vedle na vesnici chytat na tréninky. Není to tak, že by mě někam chtěli uklidit. V sobotu předpokládám, že odchytám asi poločas a potom si půjdu zahrát i do útoku.
