Na megaboardu na budově Velkého kina ve Zlíně pózuje Antonín Honejsek bez vrchní části hokejové výstroje a na obnažených zádech má napsané číslo svého dresu 27 nebo slogan vicemistrů: "Jedna víra. Jeden tým. Jeden cíl." Jenže právě záda mladého útočníka nedávno opět zradila, kvůli nim musel druhý nejproduktivnější hráč mužstva vynechat předchozí dva extraligové duely.
"Byl to podobný problém jako loni. Naštěstí netrval tak dlouho," vyhlíží 22letý Honejsek páteční duel v Karlových Varech a nedělní doma s Pardubicemi. "Od začátku týdne jsem na ledě, cítím se dobře a mám daleko větší chuť do hokeje, než když jsem měl bolesti."
Nastupoval jste předtím se sebezapřením?
V zápase s Litvínovem jsem už nemohl, nešlo mi to. Nebyl jsem stoprocentní, ani padesátiprocentní. Šel jsem raději na vyšetření a tam se potvrdilo, že jsem si pohnul zády.
Neriskoval jste zbytečně, když jste proti Litvínovu hrál?
Příště už bych to neudělal. Sám jsem neměl dobrý pocit a šlo to na mně vidět. Poslední dva moje zápasy nebyly vůbec dobré. Nechtěl jsem se dál takto trápit a klukům to kazit.
Kde se berou vaše opakované potíže se zády?
Taťka má také problémy s páteří, asi jsem to po něm zdědil. Vím, že když budu poctivě cvičit a věnovat se jim, tak to bude v pořádku. Jak mě v létě přestala bolet, tak jsem na chvíli polevil a hned se to projevilo. Potvrdil jsem si, že se jim musím věnovat celou kariéru.
Nedělní utkání s Třincem jste proseděl celé na lavičce. Nevyčítal jste si, že jste šel na nájezd, když jste ho pak poprvé v sezoně neproměnil?
Nerozhýbaný jsem byl hodně, ale proč nejít, když jsem byl oblečený a nájezdy se mi dařily? Říkal jsem si, že budu dělat stejný forhendový blafák, dokud mi ho první gólman nechytne. Takže je na mně, abych nachystal něco nového. Pracuju na tom. (úsměv)
Kde berete nápady?
Inspiruji se odevšud. Nájezdy jsou hodně důležité v hokejovém životě. Pozoruji nejlepší a od nich se učím. Miluji Pavla Dacjuka, na něho se můžu dívat donekonečna. Nebudu zastírat, že kličku do forhendu jsem si udělal tak trochu podle něho.
Před reprezentační pauzou vás čekají jen dva zápasy. Nemrzí vás, že se nedostanete do tempa?
Není to úplně ono. Ale nevadí, zase budu mít šanci pracovat na zádech a můžu se připravit na další část sezony.
Trenér Vlach míchá neustále útoky. Že jste zase zpátky u Čajánka, vám nevadí, že?
Mění se mi centři Holas s Čájou. S oběma si rozumím, takže je mi jedno, s kým hraji.
