Nechtějí to říkat naplno. Hokejoví Orli ze Znojma sní ve své třetí sezoně v mezinárodní EBEL o titulu.
"Nemůžeme si přece dávat cíle typu - vyhrát ve čtvrtfinále dva zápasy nebo postup do semifinále," říká znojemský útočník Adam Havlík. "Vyhrát chtějí všichni a my nejsme výjimka. Musíme také potvrdit, že výkony v základní části nebyly náhoda," dodává tahoun Orlů a šestý nejproduktivnější hráč EBEL.
56 kanadských bodů v 53 zápasech. Asi životní sezona, ne?
Nevím, jestli životní. Jednotlivec nedělá tým, všechno se to odvíjí od týmového výkonu. Bylo by mi k ničemu, kdybych udělal sto kanadských bodů a my bychom se plácali na posledním místě.
Copak statistiky nesledujete?
Body jsou pěkné, ale nepiplám se v tom. Individuální statistiky neřeším a v play-off už vůbec ne. Je mi jedno, jestli tam neudělám žádný bod. Raději zblokuju pět střel a odvedu černou práci, která týmu pomůže k vítězství. Góly ať dává klidně masér, to je jedno.
"Kapitán Vídně za mnou celý zápas jezdí a vyhrožuje, že mi urazí hlavu." Adam Havlík, znojemský útočník |
Letos jste ale Znojmu k postupu do play-off nejvíce body přispěl vy. Čím to, že se Adamu Havlíkovi třetí sezonu v EBEL tak daří?
Hlavně jsem psychicky v pohodě. První sezonu v EBEL se mi taky celkem dařilo, tu druhou si ale trenér (Martin Stloukal, pozn. red.) přivedl svoje hráče, na které spoléhal. Icetime a celková vytíženost byla úplně jiná. Taky jsem se na začátku sezony hned zranil a přes měsíc jsem nehrál. Když jsem se vrátil, musel jsem hrát pod prášky a nebylo to ono.
Teď si ale na nedostatek času na ledě nemůžete stěžovat...
Současný trenér nastolil svoje praktiky a já si nemůžu na vytíženost stěžovat. Chodím na přesilovky v první pětce. Prostoru na ledě mám opravdu hodně, a pokud by se to na statistikách neprojevilo, bylo by z mojí strany asi něco špatně.
Fanoušci hokejového Znojma.
Jak si zvykáte na to, že jste znojemskou oporou?
Je to příjemné... Nevím, jak to říct. Už odmalička mi dělá dobře, když na mě tým spoléhá. Libuju si, když je na mě trochu tlak, mám zodpovědnost. Neschovávám se na střídačce za nerozhodnutého stavu, takové situace mám právě rád.
Také si vás ale díky tomu víc všímají hráči soupeřova týmu, jaké to je?
Nějaké slovní provokace, fyzické kontakty tam jsou. Na tomhle musím pracovat. Už se to v poslední době zlepšilo. Dřív jsem se tím nechal ovlivnit a můj výkon šel dolů, protože jsem se soustředil, co dělá soupeř místo na sebe.
Jak na podobné provokace reagujete?
Když na mě někdo začal štěkat, tak jsem na něho taky štěkal. Když mě někdo sekl, já mu to oplatil. Třeba kapitán Vídně Gratton, ten za mnou celý zápas jezdí a vyhrožuje, že mi urazí hlavu, a nadává mi. Hodně jsme se o tom bavili s trenéry. Naučil jsem se na to nereagovat. Třeba i v Linzi projedete kolem střídačky a celá na vás huláká a snaží se nějak vyhodit z rytmu.
Znojmo v play-offProgram série: Vzájemné zápasy v sezoně: Lídři Orlů: Lídři Lince: |
Co vy na to teď?
Teď už to neřeším a soupeře to potom vydeptá ještě víc, když nic neudělám. Po zápase ale vždy zkontroluju při podávání rukou reakce těch, kteří na mě celý zápas štěkali a vyhrožovali. Myslí si, že se z nich podělám. Když vyhrajeme, podívám se jim do obličeje na jejich skleslé výrazy, to je moje odpověď.
Máte ale také 69 trestných minut, nikdo jiný z Orlů jich neposbíral víc...
Jasně, sem tam nějaké vyloučení je, ale na druhou stranu na mě je pácháno docela dost faulů, tak snad to nějak tím vyvažuju. Dost minut mi naskočilo kvůli tomu, že jsem jednou dostal trest do konce utkání a taky za jeden desetiminutový trest z Villachu. Rozhodčí mi na ledě nic neudělili a zjistili jsme to až doma. Řešili to i s vedením ligy, ale ta desítka mi zůstala.
Mimochodem, bylo vaším snem hrát za áčko Znojma?
Jsem rodilej Znojmák a odmalička jsem chodil na hokej. Pro mě bylo snem hrát za áčko extraligu. To se mi na pár zápasů splnilo... Teď chci se Znojmem udělat titul v EBEL, na hráče se potom nahlíží jinak. Nebudu lhát, že v budoucnu bych se chtěl posunout výš v mojí kariéře. Ale to se bude řešit až časem.
A ten mimoznojemský sen je jaký? Zámoří, KHL, extraliga?
Tohle bych řešil, až by nějaký zájem o mě byl. Kdybych ale měl teď říct, tak bych byl strašně rád, kdyby se povedlo nějaké Rusko, to je moje osobní meta. Na takové angažmá je ale asi ještě daleko a musím se k němu prokousat.
