Vy jste se o ukončení sporů o kolektivní smlouvě dozvěděli v autobusu. Co k tomu říci?
K dohodě se poslední dny schylovalo. Bohužel, zrovna se to stalo v momentě, kdy jsme jeli jako mužstvo hrát do Zlína. Pro nás nemělo smysl v cestě dál pokračovat, protože bychom stejně nehráli.
Jak jste se to dozvěděli?
Andrew Ference nám poslal zprávu. Pohyboval se v New Yorku a chodil na všechny mítinky. Účastnil se jednání a nás tři tady velice dobře informoval. Měli jsme informace z první ruky, přímo od něj.
Andrew Ference říkal, že se vrací do Bostonu. Pak se přesunul do New Yorku?
Těch jednání se mohl zúčastnit každý hráč. On se o vývoj hodně zajímal, už když tady hrál s námi. Takže si čas udělal a jednání v New Yorku se účastnil.
Co bylo největším problémem ve sporu majitelů klubů a hráčů?
Peníze. Jako vždycky. Ale jinak jsou to věci, o kterých by se dalo mluvit hodiny. Šlo o řadu věcí. O příjmy pro nováčky, o práva týmů na hráče, o dělení zisku, o navýšení kontraktů, o platových stropech, minimální mzdě.
Znovu vás čeká kolotoč v NHL. Bude to nápor na morálku.
To tady je taky. Jediný problém jsme tu měli v tom, že nikdo nevěděl, na čem je. Jednalo se, ale nic se nedalo dopředu naplánovat. Teď tu možnost mít budeme. Co nevidět budeme znát rozlosování NHL a budeme vědět, kde budeme ten a ten den. Doteďka se pořád na něco čekalo.
Co vzkážete lidem tady?
Chci poděkovat fanouškům za podporu, kterou mi vyjadřovali. Chci poděkovat klubu i všem spoluhráčům, jak mě tu přijali. Dali nám možnost zahrát si tady extraligu. Dopracoval jsem se k tomu až v sedmatřiceti letech. Na to budu vždycky vzpomínat. Poznal jsem po letech jiný styl hokeje, jiné spoluhráče.
