Pavel patří do kategorie super hvězd. Když k nám v minulém ročníku přišel, byli jsme my trenéři nadšení. Střílí branky, umí se prosadit jeden na jednoho, nádherně přihrát, má výjimečné periferní vidění. Nejlíp si snad v mužstvu rozumí s obráncem Robertem Švehlou. Dostává od něj pasy do brejku nebo si spolu puk jenom narazí.
Úplně nejvíc ho zbožňují diváci. I ti, co hokeji moc nerozumí, jsou z něj u vytržení a chodí na nás kvůli němu. Pavel je možná nejatraktivnější hráč v NHL, neskutečně dynamický, umí soupeřovým bekům opravdu zamotat hlavu. Udělá třeba tři čtyři protisměrné kličky u mantinelu a pak ujede. Lidi vstávají ze sedaček.
Čím je zkušenější, tím víc o hokeji přemýšlí. Umí experimentovat s rychlostí. Při vedení kotouče na moment zpomalí, vzápětí zase přidá a obránce nestačí zareagovat.
S věkem se naučil šetřit síly. Nedávno jsem se s ním o tom bavil. Vyprávěl, že dřív po ledě lítal jako blázen a dvě střídání se třeba nepotkal s pukem. Teď už je chytřejší a je ochoten a schopen odehrát třeba třicet minut za utkání.
Pavla charakterizuje další věc: střílí ze všech pozic. Má třeba deset pokusů za zápas. Dokáže brankáře překvapit ránou od zadního hrazení. Hrozí, kdykoliv skočí přes mantinel. V Torontu nám scházel i při oslabení. Soupeř si při přesilovce tolik nedovolí, když má Bureho proti sobě.
Rádi bychom ho měli taky jako vůdce v kabině. Pořád se chová pozitivně a přátelsky, proto dostal na dres áčko, jako zástupce kapitána Mellanbyho.
Zatím nevíme, jak se to s jeho tříslem vyvine. Nezkoušel bruslit, to mu doktoři zakázali. Trénoval mimo led. Naštěstí dal Ivan Novoselcev, jehož jsme povolali z farmy místo Pavla, Torontu dva góly.
Každý hokejista má nějaké slabiny, občas někoho nestačí obsadit nebo se nevrátí. My se snažíme hráče spíš chválit. Pavel je přístupný kritice, ale vzhledem ke svým přednostem si ji skoro vůbec nezaslouží. Snad jen těch zranění by nemusel mít tolik...