"Skvělé, že jsme to zvládli. Nebyl to jednoduchý zápas, ale byli jsme na něj připravení," radoval se po vítězství 6:3 nad Zlínem.
Co jste si v úvodu říkal, když jste šel na trestnou na čtyři minuty?
To bylo takové nešťastné. Nechtěně mi vylítla hokejka do obličeje protihráče. Nebyl jsem nadšený, ale co jsem mohl dělat. Kluci to výborně odbránili a Zlín neměl ani jednu šanci. Tenhle moment nás možná nastartoval.
Nakonec jste svou chybu napravit vrchovatě. Cítil jste, že přichází vaše chvíle?
Takhle se to říct nedá, ale člověk samozřejmě chce. Vím, jakou mám v týmu roli.
Slavia se rozjela od doby, kdy jste se stal jejím kapitánem. Může být v tomhle nějaká paralela?
Pro mě je čest, že můžu tak mladý dělat kapitána v takovém týmu, ale jinak to není nic výjimečného. Snažíme se hlavně udělat jednu partu, jeden tým, protože jedině tak můžeme někam dojít.
Čím to je, že se Slavia tak probrala?
Začalo play-off a něco jsme si před ním řekli. Semkli jsme se. Každý má v týmu nějakou funkci a musí ji plnit. A vidíte: i když skončil Zlín po základní části druhý, vyřadili jsme ho. Věřili jsme si na něj, věděli jsme, že přes něj můžeme postoupit.
Jste v semifinále, to nikdo nečekal. Co teď, jaké má Slavia cíle?
Uvidíme, kdo tam na nás vyjde. Ze sedmého místa je postup do semifinále samozřejmě úspěch, ale play-off je úplně jiná soutěž a my budeme chtít jít znova dál. Nehledě na to, jestli proti nám budou stát Vítkovice, nebo Sparta. Ani v jednom případě nebudeme favorit, takže můžeme hrát v klidu.
Trenér Růžička říkal, že poprvé v životě fandí Spartě, protože by si ji v semfinále přál. Co vy?
Já bych byl ještě radši, kdyby to bylo finále, ale to už je trošku daleko. Zápasy se Spartou jsou výborné. Víte, chvíli po zápase je mi asi jedno, na koho narazíme. Když bude Sparta, tak bude Sparta. Když budou Vítkovice, tak budou Vítkovice.
