Kanada doma v Torontu ještě nikdy neprohrála. Teď to bylo tak blizoučko. A přepsat dějiny hokejové Mekky, jen pár ulic od Síně slávy, mohli čeští reprezentanti.
Kdyby jen Hejduk nebo Ručinský proměnili šance v prodloužení. Kdyby nepustili soupeře do přečíslení. Kdyby Lecavallier z těžké pozice trefil třeba boční síť...
"Češi hráli fantasticky. Vyhrávali osobní souboje, dobře bránili. A měli víc šancí," uznal i kanadský trenér Pat Quinn. Reprezentanti vyslali na soupeřova brankáře 40 střel, dokázali smazat dvougólové manko, na třetí kanadskou branku odpověděli za šest vteřin.
Domácí fanoušci trnuli, ve třetí třetině i v prodloužení byl jejich výběr vedený Lemieuxem, Sakikem a Lecavallierem pod tlakem. "Kanada se ve třetí třetině k ničemu nedostala. Klobouk dolů před tím, co tu kluci dokázali," chválil výkon svých svěřenců kouč Vladimír Růžička.
"Bylo tu nejlepší mužstvo, jaké jsme mohli mít. Takže to asi zkazil trenér," našel ve smutné chvilce i smysl pro vtip.
"Jsem na tenhle tým hrdý," řekl Martin Ručinský. "Byl jsem přesvědčený o tom, že Světový pohár vyhrajeme. Ale nemusíme mít hlavu dole, sehráli jsme jeden z nejlepších zápasů, co jsme kdy viděli. Takový se vidí jednou, dvakrát za kariéru."
Měl pravdu. Kdo se v noci na neděli nevydržel dívat, přišel o kouzelný duel, jemuž z hokejové krásy nechybělo snad nic. Jen vítězství.
"Potkala se dvě nejlepší mužstva turnaje," prohlásil útočník David Výborný. "Na tohle se nedá zapomenout. Ta atmosféra, nasazení... Co tohle bylo za hokej, to je něco neskutečného," pravil Růžička.
Čeští hokejisté toho v poslední dekádě vyhráli hodně. Olympiádu v Naganu, čtyři mistrovství světa. Takovýhle hokej ale neprodukovali ani ve svých zlatých letech. "Kdysi z nás novináři dělali hvězdy a naši kluci přitom v NHL hráli ve třetích a čtvrtých lajnách. Teď to vypadá jinak. Máme všechny hráče z prvních útoků, jsou to klíčové osobnosti svých klubů," řekl Jaromír Jágr, největší hvězda českého výběru.
"Kdysi měl národní tým štěstěnu na své straně. Všechno mu vycházelo, i když na pohled to třeba nebylo tak líbivé," hledá srovnání další z reprezentačních veteránů, útočník Martin Straka. "Asi se to otočilo, teď je holt ta doba, kdy mají štěstí jiní."
Krása a výsledek není totéž
aneb bilance zlaté generace přelomu století
1996 MS v Vídni: zlato - nečekaný triumf po hubených letech
1997 MS v Helsinkách: 3. místo - výborný hokej hlavně v podání formace Vůjtek, Patera, Procházka
1998 olympiáda v Naganu: zlato - skvělá defenzivní hra týmu a nepřekonatlený Hašek, mužstvo soupeře nepřehrávalo, ale poráželo
1999 MS v Lillehammeru: zlato - k postupu ze skupiny přitom pomohli až Slováci remízou s Ruskem
2000: MS v Petrohradě: zlato - precizní obrana zastavila ve finále líbivější slovenský hokej
2001 v Hannoveru: zlato - Hnilička a defenziva
2002 olympiáda v Salt Lake City a MS v Jonköppingu: čtvrtfinále - v obou případech prohra s Ruskem i přesto, že Česko herně dominovalo
2004: MS v Praze: ve skupině suverénní, útočně laděné mužstvo vypadlo ve čtvrtfinále na penalty
Světový pohár: rozdrtil Švédsko, mačkal Kanadu, přesto tým končí v semifinále.
ANKETA
kdo byl podle vás v semifinále proti Kanadě nejlepší?
Ohlasy: Byla to moje chyba, tvrdí Malík
Zklamaní reprezentanti: Na pivo! Co jiného se teď dá dělat?
Více o semifinále Světového poháru Kanada - Česko
