Už je to přes půl roku, co dal hokejový obránce Karel Rachůnek nejdůležitější gól kariéry. A taky je to půlrok od jeho posledního utkání za reprezentaci: první turnaj sezony musel vynechat kvůli zranění ramene. To jej trápilo tak, že ruská Jaroslavl moc nechtěla, aby na sraz národního týmu vyrazil i teď.
"Jenže jsem vedení poprosil. A pustili mě," říká Rachůnek. Splní se mu tak klukovský sen: dnes si proti Finsku zahraje spolu s bratrem Ivanem.
Přitom Ivan poté, co jste se minule zranil před Karjala Cupem, říkal, že už se v reprezentaci nepotkáte. Že se on do ní nedostane.
Brácha je až moc skeptický. Když jsem byl zraněný, viděl jsem ho na pár hokejích a hrál výborně.
A jak to jde vám?
Poslední dva zápasy už to bylo docela dobré. Po zranění bylo složitější se rozehrát, ale naštěstí pauza trvala jen 14 dnů. Pak už jsem začal bruslit a pocit mám dobrý. Navíc jsou dobré i výsledky.
Vaše Jaroslavl vede v KHL divizi, daří se jí. Nedělali vám v klubu problémy s uvolněním na sraz, když jste se tu minule zranil?
Domluvili jsme se. Určitě v tom měl velké slovo i pan Vůjtek (český kouč Jaroslavle). Ale jak mně, tak spoluhráči Pepovi Vašíčkovi malinko kladli na srdce, ať na sebe dáváme pozor, play-off se pomalu blíží.
Sledoval jste, jak minule Česko zůstalo na Karjale bez bodu?
Těžko se mi to hodnotí, když jsem tam nebyl. Asi hodně rozhodoval první zápas, kdy kluci přišli o vedení proti Švédsku. Ale to nemusí nic znamenat. I loni jsme některé turnaje odehráli s nulou, to se stává.
Je pro vás turnaj zvláštní tím, že se hraje v Rusku, kde působíte?
To ne. S Rusy to bude na nože jako vždycky. Zvláštní je možná jen to, že to budu mít blíž do Jaroslavle, poletím po turnaji rovnou tam. V Rusku neslaví Vánoce, hraje se pořád – doufám, že se domů dostanu třeba 23. nebo 24. aspoň na jeden den. Vymyšlené to mám takhle hezky, ale ještě s tím musím seznámit klubové vedení.
Tak si můžete s bratrem Ivanem předat dárky rovnou na turnaji.
No, to by šlo. Budu o tom přemýšlet.
