Sám uznám, kdy skončit, říká ústecký hokejista Čaloun

Hokejový útočník Jan Čaloun nesouhlasí s tím, že kvůli zdraví už nestačí na vrcholový hokej Ústí nad Labem - Od generálního manažera Roberta Kysely si musel vyslechnout kritiku, že odehrál sezonu špatně.

Jan Čaloun | foto: Martin Adamec, MAFRA

Šéf ústeckých hokejistů prý olympijskému vítězi Janu Čalounovi dokonce naznačil, že by měl kvůli chatrnému zdraví už raději ukončit kariéru a přejít do managementu klubu. "S plno věcmi nesouhlasím.

Moje sezona nebyla nejlepší, ale ani tragická, jak jsem se dozvěděl. Byl jsem zraněný, budu se však bránit výrokům, že moje tělo si žádá konec kariéry," říká Čaloun.

Nevznikne teď mezi vámi a vedením klubu bariéra?
To se ukáže. Je to hrozně čerstvé. Sezení, co Robert Kysela sliboval po sezoně, jsme měli teprve v pátek. S plno věcmi absolutně nesouhlasím a ještě to nekončí. Mrzí mě, co jsem se dozvěděl. Prý byla moje sezona tragická, pořád jsem byl zraněný. Ano, ale není pravda, že jsem měl přetrhané svaly. To budu vyvracet. Opakuji - měl jsem zlomená žebra po tvrdém zákroku u mantinelu a otřes mozku po úderu loktem do hlavy.

Byl jsem nemocný, to uznávám. Mám k tomu teď víc sklony, moje dítě chodí do školky a nosí odtud bacily. Ale tomu se člověk neubrání. Nemám problémy proto, že si moje tělo žádá konec kariéry.

Robert Kysela by byl radši, kdybyste už nepokračoval v kariéře a přestoupil do managementu klubu?
Bylo mi to nabídnuto. Ale já sám uznám, kdy skončím kariéru. Loňskou přípravu jsem odmakal jako nikdy. Lezl jsem tady po horách. Jako všichni kluci. Jezdil jsem stokilometrové etapy na kole. Ale bohužel, tu sezonu ovlivnilo těžké zranění, nemoci. A neměl jsem také plnou důvěru trenéra.

Proto vznikly i dohady o vašem konci kariéry?
Nedivím se. Většinu zápasů jsem nedohrával, seděl jsem na lavičce, nebo vůbec nehrál. Některé věci mě hrozně mrzí. Podle mě to nebylo oprávněné. Beru to jako křivdu.

I od trenéra Hořavy?
Nebudu to komentovat. Nerad mluvím o minulosti, ať byla úspěšná, či neúspěšná. Rád se koukám do budoucnosti. Zase jsem něco prožil, a ukázalo se, že ani hráč, který něco v kariéře dokázal, není nedotknutelný. Ale mě to žene dopředu, člověk má další motivaci.

Nový trenér Petr Rosol dopředu řekl, že o vás stojí.
Těší mě, že chce, abych hrál. Budu rád, když dostanu plnou důvěru a šanci vrátit mu to. S Petrem se známe hodně dlouho. Ještě z Ústí. Byl jsem malý kluk a už tady hrál. V Litvínově jsme pak byli spoluhráči. Je to bývalý útočník, to je pro mě taky důležité. A je to dobrý člověk. Pro něj je to velká šance a výzva, protože se tady posunul na místo hlavního trenéra.

Teď jste zdravotně v pořádku?
Cítím se fit. Snažil jsem se odpočinout, vyčistil jsem si hlavu. Byl jsem hodně s dětmi. Teď jsem připravený tvrdě trénovat.

Odpočal jste si u moře?
Na to teď nemáme čas. Manželka studuje vysokou školu, máme dvě děti. Věnoval jsem se jim, byl jsem si v Ústí zahrát golf.

Vypadnutí v baráži už přebolelo?
Muselo. Vyhráli jsme první ligu, přesto jsme z té sezony odcházeli jako poražení. Já jsem do baráže zasáhl jen v jednom zápase, byl to takový zvláštní konec.

Rok předtím vám extraligovou sezonu zase zničilo zraněné rameno.
A to taky není svalové zranění, jak se prohlašuje. Byla to utržená rotátorová manžeta. Musím to pořád opakovat, ale těmhle prohlášením se prostě budu bránit.

Asi je snazší končit po výborné sezoně.
I to vás žene dopředu? Samozřejmě. Každý hráč chce mít dobrou sezonu, snaží se. Ale můžete trénovat naplno, makat, a stejně to nemusí vyjít. Hokej je kolektivní sport. Není to tenis.

Na kolik je pravděpodobné, že letošní sezona bude vaše poslední?
Příští rok budu mít za sebou dvacet profesionálních sezon. To je dost. Ale pořád rád trénuju, hokej mě baví. Potřebuju k němu mít naprostý klid, abych mohl podávat kvalitní výkony. Takže je možné, že to bude můj poslední rok, ale třeba taky ne. Rytmu života, jakým žiju už 20 let, se nechci jen tak vzdát.

Budete se loučit postupem?
Řekli jsme si, že to zase zkusíme, už když jsme se rozcházeli na dovolenou. Chceme vyhrát první ligu, zase se tlačit do baráže. Ale všichni jsme viděli, jak je to těžké. Boleslav nás letos jasně přehrála. Po hokejové stránce byla někde úplně jinde.

Chcete všem dokázat, že ještě umíte střílet góly?
Loni jsem jich dal 15. Nemyslím si, že by to bylo zase tak úplně tragické. Slyšel jsem od vedení, že ode mě očekávají 30 - 40 gólů. Ale ono je to těžké, když nemáte podporu od trenéra a nedostáváte se ani tolik na led.

Nedávám si žádné mety. Chci mít dobrou sezonu, abychom byli úspěšní, aby nám lidi fandili. Souhlasím s Jardou Jágrem. Není to o tom, kdo kolik nastřílí gólů. Jestliže Jágr nastřílí na mistrovství světa deset gólů a pojedeme domů pátí, je to k ničemu.

Kysela: Jeho tělo říká, že už nechce dál

Jeho tělo říká, že už nechce dál, myslí si Kysela Honza Čaloun se zapojí do přípravy a uvidíme, jak se vyvine jeho zdraví.

Ve své poslední extraligové sezoně v Pardubicích hrál dobře. Dokonce byl nejlepší hráč v play-off. Pak ale přišlo těžké zranění ramene a sezona nanic.

V další začal letní přípravu, ale zase měl několik drobných zranění, různých natažení svalů, nemocí. Bohužel to na mě působí tak, že jeho tělo si říká, že už nechce dál.

Vím, o čem mluvím. V mé poslední extraligové sezoně na Kladně jsem byl vyřízený s kyčlemi. Jak nemůžete v 35 letech trénovat, mladým klukům nestačíte. Heřman či Hovorka mají neopotřebovaný organismus, klouby. Jsou výbušní, dynamičtí. Když jste najednou všude o krok pozdě, je to špatně. Bohužel, někdy na to tělo už nemá.

Byl bych nejspokojenější, kdybych tady měl Čalouna, který mi dá 40 gólů. Honza samozřejmě umí hrát hokej, dát gól, nahrát. Pokud bude v pořádku a dokáže se dostat do kondice a rychlosti, byl by nesmírně platným hráčem. Já po něm nechci, aby boural mantinely, aby bůhvíjak ujížděl dvacetiletým bekům. Honza má jiné přednosti a dokázal by je využít, ale bohužel v loňské sezoně se mu to nepodařilo, v předloňské taky ne. Trápil se.

Neodehrál baráž, také duely finále první ligy většinou nedohrával do konce. Když šlo do tuhého, jako by na něm byl vidět rok a půl výpadku.

Zranění jsou důsledkem toho, že chce, ale není natrénovaný, jak by potřeboval. V soubojích je nestabilní.

Hodně bude záležet na něm. Konzultoval jsem to s koučem Petrem Rosolem a řekl to samé, co loni i Hořava: Čaloun je takový hokejista, s kterým se to vyplatí zkusit.