Do Švédska se nominoval na poslední chvíli, na soupisku byl dopsán dokonce až těsně před úvodním duelem se Švýcary a ve čtvrtém útoku trpělivě snášel pravidelnou rošádu trenéra Augusty.
Ten trojici Výborný - Broš - Sedlák nechával v posledních třetinách mezi náhradníky. "Každý by raději hrál, dívat se z lavičky bylo hrozné. Ale museli jsme se podřídit. Všichni tři jsme poctivě dřeli a jsem přesvědčený, že souhra se zlepšovala," připomněl Sedlák několik slibných šancí z posledního utkání s Rusy.
Účast na šampionátu řadí opora Plzně na vrchol kariéry. "Jen ta medaile chybí, věřili jsme si na ni," zoufá si. K vyřazení se příliš vracet nechce: "Sport se nedá naplánovat, stačí jedna střela a je konec. A Rusové dali dva tečované góly. Pak už pouze bránili a Sokolov chytal skvěle."
Na zklamání má jen slabou náplast - přivezl si puk, který poslal do sítě německé branky. "Dojel jsem si pro něj hned po vstřeleném gólu. Doufám, že nebude poslední," věří Sedlák. Sněhuláka, maskota mistrovství, mu do tašky přibalil masér na poslední chvíli před odletem.
"Nic jsem nesháněl, nikdo z nás se nechtěl vracet tak brzy." Na titul pasuje Sedlák domácí Švédy. Sám se těší na odpočinek. "Poslední zápasy jsem hodně cítil nastřelený kotník," vysvětluje.
