Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Sen splněn, Bourque políbil vytoužený pohár

10 2001
D e n v e r - Všichni ho chtěli poplácat po zádech, na chvilku se s ním obejmout. Se zářícím chlapíkem s prošedivělou bradkou a vítěznou čepicí. Po dvaadvaceti letech se mu splnil životní sen. Čtyřicetiletý veterán Ray Bourque přebírá od kapitána Colorada Joa Sakika trofej, po níž tolik toužil. Oproti zaběhnutým tradicím je to právě on, kdo jako první ze všech hráčů Colorada zvedá nad hlavu Stanley Cup, hala vestoje bouří. "Bylo to přesně tak krásné, jak jsem si myslel," povídal poté k slzám dojatý Bourque. Jeden z nejpozoruhodnějších příběhů slovutné NHL má happy end, právě to Amerika miluje...Zde čtěte zpravodajství ze zápasu a Roy překonal Gretzkyho

"Posledních třicet minut zápasu jsem nemohl dýchat," svěřil se jeden z nejlepších obránců zámořské historie novinářům. "Ale ne proto, že bych byl unavený. Ale prostě toho na mě bylo nějak moc."

Poslední minuty zabíraly televizní kamery výhradně jeho. Zarputilý a soustředěný výraz v závěrečných okamžicích nahradil úsměv, ten kouzelný výraz, kterým dodával spoluhráčům ve vypjatých chvílích finále potřebnou energii. "Všichni jsme hráli pro Raye, celý hokejový svět s ním teď cítil," pateticky vyprávěl kouč Avalanche Bob Hartley.

Když se šéf NHL Gary Bettman chystal předat Stanley Cup vítěznému týmu, jeho oči směřovaly na Bourqua. "Je tady mezi námi někdo, kdo si ho zaslouží nejvíce," hlásal do mikrofonu. Pak šestnáctikilový klenot předal kapitánovi Sakikovi, tentokrát však jenom formálně. Místo něj ho poprvé pozvedl a políbil Bourque. Lidi bouří, na obří obrazovce sledují hrdinu. Dojemná scéna, přesně jako z amerického filmu.

"Když Ray přebíral Stanley Cup, každý musel trochu brečet," komentoval ceremoniál střelec dvou rozhodujících gólů Alex Tanguay.

Nejenom psychickou vzpruhou byl pro spoluhráče Bourque. Ohromnou zkušenost prokázal i na ledě, ve čtyřiceti letech byl k neutahání. Do sirény zbývaly vteřiny, Devils hráli power play a hrnuli se do útoku. A znovu jejich nápor odráží Bourque, mačká protivníky na mantinel, jednou dokonce v rychlosti předčil i o šestnáct let mladšího Petra Sýkoru. "I když o tom možná uvažuje, rozhodně by ještě neměl končit. Vždyť hraje pořád báječně," žasl další elitní bek Colorada Rob Blake.

"Jestli půjdu do důchodu? Ještě nevím. Vezmu si čas na rozmyšlenou, teď hlavně potřebuji trochu klidu," reagoval Bourque.

Během dvaadvaceti sezon získal pětkrát Norris Trophy pro nejlepšího zadáka NHL, drží rekordy v bodování obránců. Ale teprve po 1826 utkáních se dopachtil až k samotnému vrcholu, za ohromného jásotu kroužil po ledě v aréně v Denveru a líbal Stanley Cup. Právě kvůli této tužbě před dvěma lety opouštěl milovný Boston.

"Prostě se nedá popsat, co jsem prožíval, když jsem se poháru dotkl...," rozplýval se před haldou žurnalistů.
 

Dvaadvacet let čekal na tento okamžik. Čtyřicetiletý veterán Ray Bourque vyhrál Stanley Cup, Colorado porazilo v rozhodujícím sedmém finále New Jersey 3:1.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze