Po Třinci, který s uvolňováním hráčů začal, byl Vsetín druhým týmem a zároveň posledním, co v obměnách sestavy pokračoval.
Jako první si sbalil výstroj Slovák a hráč zámořské Philadelphie Branko Radivojevič a odešel do Švédska. Pak následoval Gýna, kterému skončilo hostování.
Z posil z NHL odešel i Rostislav Klesla a Radovan Somík, z hvězd tak zůstal jen Čechmánek. O jeho odchodu se také špitalo, ale nakonec se řeči ukázaly jako plané. V den uzavření přestupů se nového angažmá dočkali ještě Petr Gřegořek, který jde pomoci Českým Budějovicím, a Ondřej Veselý zamířil do Zlína, kde se na něho těšili Balaštík s Leškou.
Druhým směrem do Vsetína přišel jen mladý obránce Marek Chvátal z Třince. „Všichni, co odešli byli velmi kvalitní a dobří hráči. Bude velmi těžké je nahradit, ale my budeme bojovat a závěr sezony nevypustíme,“ slibuje Marek Dubec, dvaadvacetiletý slovenský útočník Vsetína, který si dlouhou chvíli krátil střídavým startem v 1. lize v týmu Olomouce.
Poslední zápas, co jste odehráli, bylo derby se Zlínem. Jak vy jako Slovák vnímáte tyto zápasy?
Samozřejmě, že to prožívám. Už hraji za Vsetín příliš dlouho na to, aby mě derby nechávalo v klidu. Před každým zápasem se hecujeme a bavíme tím, že pojedeme do Zlína. Na tyto zápasy přijde vždycky mnoho lidí a atmosféra je s jinými zápasy nesrovnatelná. Utkání jsou vždy hodně vypjatá. Většinou je výsledek o gól, což jsme dokázali i tentokrát, když pominu branku, kterou jsme inkasovali při závěrečné hře bez gólmana. Přitom jak je velký v rozdíl v tabulce, to na hře nikdo nepoznal. Aspoň je vždycky potrápíme. Škoda, že jsme neuhráli aspoň bod…
Když už jsme nakousli zápas. Vsetín první třetinu vyhrál, ale pak udělal několik chyb…
Řekl bych, že jsme zápas odehráli výborně. Utkání bylo hodně vyrovnané. Jenže jsme dostali trochu nešťastný gól a aby toho nebylo málo, tak krátce nato jsme inkasovali druhý. Podařilo se nám vyrovnat. Pak rozhodčí neodpískal dle mého názoru jasnou penaltu, šel jsem sám na Murína a byl jsem faulovaný. Řekl bych, že nás to trochu zlomilo. Zlín si vytvořil velký tlak a podařilo se mu skórovat, což nakonec rozhodlo.
Ze Vsetína odešly všechny zámořské posily mimo Čechmánka. Jak tyto změny působí psychicky na mužstvo?
Všichni to vnímáme, ale nic s tím udělat nemůžeme. Šanci dostanou zase jiní a tým se s tím musí zkrátka nějak vyrovnat…
Šanci teď dostanete vy...
Však jo. (smích) Na jednu stranu si myslím, že byla ještě šance na play-off. Mohli jsme se ještě aspoň pokusit. V kabině to nedělá dobrou atmosféru, když byla a snad ještě i naděje je, a klíčoví hráči odejdou. Má to i druhou stránku teď si mladší hráči zahrají a budou mít šanci ukázat, co v nich je. Třeba zabojujeme i bez posil a překvapíme slušným výsledkem.
Jak si myslíte, že se s tím herně vyrovnáte?
Tohle bude asi ještě těžší. Všichni byli kvalitní hráči a tým na ně dost spoléhal. Mnozí měli zkušenosti s českou či slovenskou reprezentací. Hráli v zámoří a měli ve hře přehled. Táhli tým, když to bylo třeba. Branko Radivojevič a Radovan Somík dávali mnoho gólů, bude obtížné je nahradit. Ztráty budou na ledě cítit, ať se budeme snažit jakkoliv…
Vsetín tímto rozhodnutím definitivně vzdal play-off. Budete ještě bojovat či jen sezonu v klidu dohrajete?
Ne, my nehodláme nic vypustit. Nejde ani myslet na to, že se vzdáme a zbytek zápasů jen nějak odbruslíme. V týmu je mnoho mladých kluků, kteří se budou chtít ukázat trenérovi i divákům. My kluky z NHL, co odešli, nahradíme bojovností. Pokusíme se překvapit a hlavně chceme doma vyhrávat zápasy, aby chodili diváci, protože ti si to zaslouží. Už jen kvůli nim nemůžeme nic vzdát.
Nyní trochu změním téma. Kromě Vsetína máte ještě střídavý start v Olomouci. Jak obojí stíháte?
No, přiznám se, že jsem v Olomouci už dlouho nebyl. Ale jinak bych řekl, že se to dá celkem dobře stíhat obojí. Nedávno jsem byl hrát druhou ligu s Rosťou Kleslou v Novém Jičíně, byla to zajímavá zkušenost. Pokud hráč nedostává prostor v extralize, tak je střídavý start dobrý. Pomůže to herně i fyzicky. Já jsem pak hrál líp i jsem si více věřil, než když jsem předtím seděl na střídačce.
Během sezony jste se na Valašsku dost střelecky trápil. Čím to?
Bylo to právě příchodem hráčů ze zámoří. Nevěřil jsem si a nedostával jsem ani prostor na ledě. Sice jsem hrál, ale za zápas jsem byl na ledě jen pětkrát a tak. Nedokázal jsem se prosadit a to mě psychicky deptalo. Naštěstí se mi kolem Vánoc začalo dařit a přišly i nějaké góly.
Vrátím se ještě na chvilku ke Vsetínu. Když odešly hvězdy a mladší hráči je mají nahradit, už jste si rozmyslel, čí post zaujmete?
Já? To nemyslíte vážně, že ne? (bujarý smích) Asi se rozhodnu pro Branka Radivojeviče. Je to taky Slovák, dá mi to sice nějakou práci, ale doufám, že to zvládnu. Budu muset teda dávat víc gólů…
Dobře. V hokeji se točí spousta peněz. Tak mi to nedá, abych se nezeptala. Za co jste utratil svoji první hokejovou výplatu?
To bylo peněz…(smích). Matně si vzpomínám, že jsem dal něco rodičům. S výplatou jsem jel domů na Slovensko a všechno jsem utratil. Byla dost malá. Rodiče jsem vzal na večeři, koupil jsem něco přítelkyni a výplata byla pryč.
