„Trénuji s Jihlavou a chyběl jim obránce. Tak mě požádali, jestli si nechci zahrát. Mně se to hodilo, protože vždy je lepší zápas než trénink. Tak jsem na to kývnul,“ usmívá se dvacetiletý bek, který poslední tři sezony strávil v kanadském týmu juniorské soutěže QMJHL Victoriaville Tigers.
Žluto-červený jihlavský dres na sebe oblékl po dlouhé době. „Bylo to takové malé déja vu,“ komentuje s úsměvem.
„Po třech letech se vrátit a vidět, že se tady de facto nic nezměnilo. Možná přibyly nějaké barvy na stěnách, ale jinak to tu bylo, jako když jsem hrál v šestnácti.“ Ani se zapadnutím do kabiny neměl problém. „Kádr se sice obměnil, ale s klukama jsme se znali ještě z juniorky,“ líčí.
Na zmiňované angažmá v Kanadě vzpomíná Šidlík jen v dobrém. „Dalo mi to kus do života. Hokejového i osobního, naučil jsem se starat sám o sebe,“ tvrdí. „Určitě si z toho budu brát dál.“
Zužitkuje určitě i jazykové znalosti. „Hned první rok, když jsem přiletěl, mi přidělili učitelku, která se mnou cvičila angličtinu doma,“ popisuje. „Pak mě to ale přestalo bavit a řekl jsem si, že se budu učit raději sám. Bavil jsem se s klukama z týmu. To mi přišlo lepší.“
Bývalý mládežnický reprezentant, který si za národní tým zahrál i na dvou mistrovstvích světa do 18 a do 20 let, zatím nemá jasno, kde stráví příští sezonu. „Bude se to řešit tento týden. Mám nějaké nabídky z Finska a Švédska, takže kdyby o mě projevili velký zájem, tak bych tam šel. Je to pro mě priorita,“ prozrazuje.
A když by to nevyšlo? „Vrátil bych se do Česka a hrál bych extraligu,“ má jasno. „Tuhle sezonu v Jihlavě ještě určitě nebudu.“
Úterní start proti Znojmu tak možná pravděpodobně byl pouze jednozápasovým intermezzem. I když... „Jestli nastoupím ve čtvrtek v Kladně? To se dozvím až v den zápasu, podle toho, jestli se už vrátí Pepa Kolda,“ říká Šidlík. „Kdyby zase potřebovali doplnit, budu rád.“
