„Hráči, kteří deset a více dnů nebyli v tréninkovém procesu a jsou pod opichy a kapačkami, by nebyli schopni plnohodnotně odehrát tři utkání za reprezentaci. Nemají na to kondici,“ vysvětlil liberecký trenér Filip Pešán. „Ani jeden z nich nehrál předchozí zápas ve Varech, ale Spartu jsme doma chtěli porazit, a tak jsme je dostali do stavu, aby ten zápas dokázali odehrát.“
Obránce Radim Šimek má už delší dobu potíže se zády. „V posledních zápasech jsem si musel brát prášky na bolest. Když jsem zdravý, velké vytížení mi vyhovuje, ale čtrnáct dní jsem pořádně netrénoval a na konci zápasu se Spartou už jsem tahal nohy a zranění se ozývalo,“ popsal Šimek.
Jeho situace je specifická v tom, že měl vloni mimořádně dlouhou sezonu. Po zisku titulu s Libercem ho čekalo ještě mistrovství světa. „Jedu v jednom zápřahu už rok a půl. Po sezoně jsem měl jen dva týdny volna, ale během nich byly různé akce, takže jsem ani nemohl jet na dovolenou,“ objasnil elitní bek. „Zdraví mám jen jedno. Je lepší se dát zdravotně dohromady teď, než být zraněný a odmítat reprezentaci po sezoně.“
Útočník Michal Bulíř laboruje s nastřeleným kotníkem a argumentuje podobně jako jeho kolega. „Čtrnáct dní jsem neabsolvoval trénink, hrál jsem jen zápasy. A bez injekce bych hrát vůbec nemohl,“ řekl Bulíř. „Jet na reprezentační akci po dvou trénincích by ničemu neprospělo. Tam musíte být stoprocentní a já bych s bolavým kotníkem nebyl schopen podat maximální výkon.“
Bulíř dostal první šanci v reprezentaci v listopadu na Karjala Cupu a velice si jí považoval. O to víc ho mrzí, že nemůže jet na Channel One Cup do Finska a Ruska. Reprezentační trenér Josef Jandač prý měl pro něj pochopení. „Říkal, že sám musím vědět, jak na tom jsem. Bude mě v sezoně dál sledovat. Věděl, že proti Spartě nastoupím s injekcemi a prášky.“
Na dnešní reprezentační sraz se tak dostaví jediný ze tří nominovaných libereckých hráčů: brankář Roman Will.
