Západočeši byli po většinu utkání lepší, ale na konci stejně prohrávali. Možná právě proto vznikla v čase 59:14 před domácí brankou mela, ze které se během několika vteřin vykrystalizovala rvačka mezi Vašíčkem a Bomersbackem.
"Hlídal jsem si protihráče, a když jsem se k němu otočil čelem, dostal jsem ránu hokejkou. Tak jsem se ho zeptal, co to má znamenat. A on mi asi nerozuměl. Pak už jsme se do toho nějak pustili," popisoval Vašíček počátek incidentu.
Celá šarvátka netrvalo moc dlouho. Bum! Jedna rána. Prásk! Druhá. Kanaďan Bomersback nestačil reagovat a po pár vteřinách už ležel na zemi s dresem přetaženým přes hlavu a na sobě Vašíčka navrch.
"Hlavně, že jsem neprohrál. Ne, myslím, že to nebylo špatný. Mám ze rvačky dobrý pocit," culil se Vašíček, který hned po potyčce odjel do kabin. Ani si přitom nevšiml, že se na něj potom plzeňský útočník i přes jasnou prohru přes rozhodčího dál sápal.
"Ani jsem se neotáčel, protože mi bylo jasný, že dostanu trest do konce. Oba jsme shodili rukavice," vykládal. Cestou si pak plácl se spoluhráči na střídačce. "Byl jsem rád, že si ze mě nebudou dělat srandu jako minule s Jardou Nedvědem," připomněl pěstní souboj ze semifinále uplynulého play-off.
"Tehdy jsme tady plavali, teď to už aspoň trochu vypadalo jako bitka," roztáhl Vašíček svůj typický široký úsměv a dodal: "Bomersback asi není hráč, který by byl určený na rvačky. Kdyby to byl bitkař, měl bych to mnohem těžší."
