Překvapila vás kvalita ruské ligy?
Ne. Byl to i jeden z důvodů, proč jsem sem šel. Samozřejmě to byla i finanční otázka. Ale věděl jsem, že budu hrát kvalitní hokej.
Váš odchod byl docela rychlý.
Když dá nějaký tým lukrativní nabídku, věci pak běží hodně rychle.
Ozval se vám přímo Ivan Hlinka?
On mě kontaktoval, nejdřív jsem mluvil s ním.
Překvapilo vás to?
Nebudu říkat, že ne. Překvapilo mě to mile, poněvadž něco bylo napsáno v novinách a ten vztah byl trošičku nabouraný. Jak je vidět, život běží dál a věci se mění.
Neváhal jste nabídku přijmout?
Jsme jen lidi. Pan Hlinka mi zavolal. Nejsem urážlivý člověk, který by řekl, že s ním nebude v životě mluvit. O té věci jsme se ani nebavili. Nemá to smysl, už je to za námi. Mluvili jsme především o tom, jestli půjdu hrát do Ruska.
Takže jste si nebyli nikde posedět?
Když jsem přijel, s panem Hlinkou jsem týden bydlel. Určitě jsme si povídali, ale ne o těch článcích. I kdybychom si říkali soukromé věci, nebudeme je tahat do novin.
Jak jste zvládali společné bydlení?
Známe se léta, takže jsme s tím neměli problémy (smích). Strávil jsem u pana Hlinky asi dvě noci. Před zápasem se spí na bázi.
V týmu jsou po vašem příchodu čtyři Češi, hrát smějí jen tři. Jak vás přijali čeští spoluhráči?
Známe se z předešlých dob, takže absolutně bez problémů. Doufejme, že jsem dobře zapadl do party. Samozřejmě je nepříjemné, když jsme tady čtyři a hrát můžou jen tři. Ale teď jsme s Tomášem Vlasákem dva zranění, takže žádný problém není. Až se všichni uzdravíme, tak nastane. Musíme se s tím nějak poprat.
Odchod někoho z Čechů v Omsku se tedy nechystá?
Myslím, že ne. Není ani zapotřebí se urážet, že jeden z nás hrát nebude. Prostě to tak je. Vždy budou hrát ti tři, co hrají nejlíp. To už bude záležet na každém z nás, jak na tom bude.
Mluvil jste o lukrativní nabídce. Váš plat podle serveru faceoff.com činí ročně 850 tisíc dolarů čistého.
A vy přece musíte vědět, že k tomu vám nic nepovím.
Dobře. Říkal jste, že si v Rusku vyděláte víc, než vám nabízeli v NHL. Ale když jste v Omsku odehrál první utkání, ozval se s nabídkou Detroit. Nezamrzelo vás to?
Jak tohle víte? Vy víte všechno. Může mě to mrzet, ale nic neudělám. Rozhodl jsem se, že nechci dál čekat. Hokej mám rád a nemyslím si, že bych měl sedět doma. Bohužel, Jirka Fischer se zranil nadlouho a najednou přišla nabídka, jakou jsem chtěl.
Vaše osudy jsou zajímavě propleteny. Díky tomu, že byl Fischer potrestán za faul, jste se dostal do sestavy Detroitu a získal Stanley Cup.
To je zajímavé. Akorát, že tentokrát jsem to štěstí neměl.
To, že byste zůstal v Litvínově, asi příliš nehrozilo.
Ale ano. Dá se říct, že to byla otázka jednoho dne a zůstal jsem tam. Nabídka z Ruska přišla na poslední chvíli. V Litvínově se mělo na schůzi jednat o tom, jestli tam zůstanu. Volal jsem jim, ať ji zruší.
