„Šokovalo mě to. Nevylučoval jsem, že bych tu zůstal ještě jednu sezonu, ale teď to vypadá, že se mě chce klub zbavit,“ řekl Šlégr rozladěně.
Mluvil jste s vedením?
Manažer mě nedávno uklidňoval, že je klub trpělivý.
Co fanoušci?
Ti nejvíc čekají na to, až se poperu. Doufají, že stihnu zápas s Čerepovcem a porazím Judina. To je tady vyhlášený bojovník, má dva metry a sto patnáct kilo.
Těšíte se?
Nepřijel jsem se do Ruska prát. Těším se, až budu znovu hrát hokej.
Jak jste se zranil?
Hráli jsme nějaký zápas v Omsku. Ve třetí třetině mi v noze křuplo. Zkoušel jsem se vrátit, ale třísla se znovu ozvala. Každý den chodím na stadion a alespoň šlapu na kole.
Kdy byste měl zase hrát?
Věřím, že po reprezentační pauze. Klub mě poslal ke specialistovi do Moskvy, aby mě podrobně vyšetřil.
Máte důvěru k ruským lékařům? Dvěma spoluhráčům - Procházkovi i Vlasákovi - v Omsku neobjevili zlomeninu, sádru dostali až v Pardubicích.
Doufám, že mě neposlali k nějakému amatérovi. Určitě jim taky záleží na tom, abych brzy hrál.
A s těmi lékaři?
Manželka si tady nechala opravit zuby a byla spokojená.
Jak se jí v Rusku líbilo? Deset let bydlela v Americe...
Nic jí tu nechybělo. Bál jsem se, že tady s dcerkou nevydrží ani týden, a když jsem je byl dneska vyprovodit na letiště, vůbec se jim nechtělo domů. I mně se tady líbí.
Váš odchod by mnohé vyřešil. V Omsku působí čtyři čeští hráči, jeden v zápase nemůže hrát...
Od týmu to byl odvážný krok. Teď to vyřešila zranění. Ale v play off si může dovolit vybrat z nás čtyř ty tři nejlepší. Myslím, že už jsme si na to s klukama zvykli.
