Pánik ji využívá dokonale. Nejprve na jaře ohromil výbornou hrou a řekl si o novou smlouvu, nyní se ještě zlepšil a dokonce patří mezi nejlepší kanonýry celé soutěže.
Vážně prožívá skvělé časy. V Chicagu se usadil v první řadě vedle kapitána Toewse. Boduje, rozdává hity, skvěle brání. Střílí góly. Častěji než Ovečkin, McDavid nebo Benn. Vrcholné představení předvedl proti Nashvillu, přehlížený Slovák nasázel hattrick a protáhl se do čela tabulky střelců.
A odtamtud Pánika dosud nikdo nesesadil. Dotáhli se na něj famózní nováčkové Matthews s Lainem, šestkrát skóroval také Killorn z Tampy Bay. Pánik působí v dané společnosti na první pohled trochu nepatřičně, ale chicagský generální manažer Stan Bowman dobře věděl, koho přivádí. „Když hraje svůj nejlepší hokej, je dominantním hokejistou.“
Pánika získal v lednu, do Toronta výměnou putoval Jeremy Morrin. „Naskočil jsem do rozjetého vlaku,“ vzpomíná pětadvacetiletý útočník na první dny v novém týmu. Bowmana i hlavního kouče Joela Quennevillea rychle zaujal, do konce základní části nakupil devět bodů, ukázal i nezpochybnitelný střelecký instinkt.
Za 30 zápasů šestkrát skóroval ve hře pět na pět, jen šest spoluhráčů na tom bylo lépe než on. Přitom většina ostatních chicagských hráčů odehrála mnohem více utkání, klidně o 50. Své výkony poté Pánik vyšponoval v play-off, v prvním kole proti St. Louis naskočil po boku štědře placených superhvězd Kanea s Toewsem a zářil.
Srážel soupeře, obíral je o kotouče, tvořil hru, cpal se do šancí. Na bodové konto mu naskákaly tři asistence. „Měl výborný závěr ročníku. Myslím si, že to nejlepší předvedl ve vyřazovacích bojích, možná během posledních dvou zápasů,“ smekl před ním Bowman. A o pár měsíců později s martinským odchovancem podepsal roční smlouvu. Skromnou, na 875 tisíc dolarů.
Pánik s radostí kývl. Však během léta v takový scénář doufal: „Bylo by neuvěřitelné, kdybych mohl zůstat v Chicagu.“ Do přípravného kempu přišel s jasným cílem: „Chci prostě hrát tak, jak jsem hrál v play-off. Hrál jsem opravdu dobře a rád bych pokračoval ve stejném stylu hry i teď v nové sezóně. Uvidíme, co mi to přinese,“ tvrdil. Zatím mu to přináší střelecké hody, z kvarteta nejlepších ligových kanonýrů je nejefektivnější - potřebuje na gól nejméně času i střel.
Jen v nastoleném tempu vydržet. Právě to byla v minulosti jeho největší bolístka. „Mojí největší slabinou byly nevyrovnané výkony. Snažím se na tom zapracovat, chci být každý zápas platný,“ přiznává. Nezůstal u řečí, přes léto pracoval na psychice, navštěvoval mentálního kouče. „Pokud dokáže na stabilitě svých výkonů zapracovat, půjde herně ještě hodně nahoru,“ je přesvědčený Quenneville.
Pánik vkročil do právě započaté základní části správnou nohou, rychle dal první branku, což mu psychicky hodně pomohlo. „Když na první gól čekáte příliš dlouho, dostane se vám to do hlavy a začnete nad tím zbytečně přemýšlet,“ tvrdí. V krátké době přidal další trefy a sbírá komplimenty. Mluví o se něm jako o nástupci krajana Mariána Hossy.
Když dojde řeč na to, proč se bývalý hráč třineckých Ocelářů neprosadil dříve, má Bowman jednoduchou odpověď: „Je jedním z těch hráčů, kteří mají své kvality, ale pouze se ocitli ve špatných situacích.“ Slovenské fanoušky musí těšit i slova Kevina Dineena, Quennevillova asistenta. „Má v sobě spoustu potenciálu, který ještě nevyužil.“
Pánikova hvězda stoupá, jak vysoko se dostane?
