Slovenský hokej si prožil krátkou éru samostatnosti v polovině 40. let, kdy válka rozdělila tehdejší Československo. V té době se nekonaly světové šampionáty a ani pro mezistátní zápasy nebyla ta správná atmosféra. Po válce se státoprávní uspořádání vrátilo do starých kolejí a slovenský hokej se opět stal součástí československého.
Celkem tři slovenská mužstva (Slovan, Košice a Trenčín) dokázala vyhrát federální ligu, řada dalších hráčů zářila v českých klubech. Do společné reprezentace sice Slovensko přispívalo menším dílem, přesto se podílelo na řadě velkých úspěchů. O světové renomé se postaraly hvězdy jako Troják, Dzurilla, Golonka, Tajcnár, bratři Šťastní, Lukáč, Rusnák, Liba nebo Pašek.
Po rozdělení republiky v roce 1993 se sice ještě na jaře dohrála federální liga, ale na MS v Německu se už představil pouze český tým. Slovenský hokej byl rozhodnutím IIHF odsunut až do skupiny C, což ve společnosti Izraele, Belgie, Chorvatska nebo Španělska oprávněně bral jako křivdu. Přesto do "béčka" Slováci, vedení trenérem Šuplerem, postoupili až po boji s Běloruskem a lehké to neměli ani při posledním kroku mezi elitu, kdy proti nim stáli Lotyši.
První velkou akci, na které se nově zrozená reprezentace objevila, byla olympiáda v Lillehammeru v roce 1994. Tým vedený kapitánem Peterem Šťastným, kde zářili do té doby NHL neocenění hráči Žigmund Pálffy či Miroslav Šatan, předváděl skvělý hokej. Trápil favority a čtvrtfinále podlehl Rusku. Až potom přišla zmiňovaná první porážka s českými hokejisty.
S velkými ambicemi odjížděli Slováci v roce 1966 i na první velký šampionát do Vídně. Hráče si pozval tehdejší premiér Vladimír Mečiar a kladl jim na srdce, aby hlavně porazili Čechy. Nakonec prohráli s Rakuskem 1:2 a byli rádi za konečné 10. místo. Po této lekci na poznali, že cesta mezi absolutní špičku nebude jednoduchá. Zvláště když také Slovensko prožívá velký odliv hráčů do NHL, kde jich již hraje na tři desítky.
Velký okamžik přišel až před rokem. Trenér Filc dal ve čtvrtfinále proti USA šanci mladému brankáři Lašákovi, působícímu v té době na druhé farmě Nashville, a ten dovedl tým až do finále. Stříbrná medaile byla skvělým úspěchem slovesnkého hokeje. Radost rochu kalil jen fakt, že zlato získali Češi...
Letos dal trenér Filc dohromady opět kvalitní a ambiciozní tým. Vedle veteránů Cígera a Sekeráše, kteří hráli ještě v dobách federální reprezentace, má k dispozici řadu talentovaných mladíčků. Čeští fanoušci sice neměli příliš možností vidět na vlastní oči hráče, jakými jsou Hossa, Chára, Országh nebo Mezei, ovšem v zámoří se o nich mluví docela nahlas.
Posledních deset šampionátů
1991: -
1992: -
1993: -
1994: 1. místo ve skupině C (postup)
1995: 1. místo ve skupině B (postup)
1996: 10. místo
1997: 9. místo (prohra s Českem 1:3)
1998: 5. až 8. místo (prohra s Českem 0:1)
1999: 5. až 8. místo (prohra s Českem 2:8)
2000: 2. místo (prohra s Českem 3:5)
 Zklamaní Slováci po prohraném finále s českým týmem na MS 2000 v Petrohradu |
