"Do budoucna by se tu hrací plocha zmenšit mohla, je strašně veliká. Takový je trend. Kam přijedeme, tam mají úzké hřiště," všiml si během svého putování po prvoligových stadionech. "Hokej je pak lepší pro lidi, rychlejší, víc se děje před brankou."
Madový má čas o takových věcech přemýšlet. Domů na Slovensko se dostane jednou měsíčně, v Ústí bydlí sám, bez rodiny. "Takový je hokejový chlebíček," je už smířen. Telefonuje si s útočníkem Antonem Lezem, také slovenským hokejistou, působícím v nedalekém Litvínově.
"Kdysi jsme spolu hráli v Dubnici. Byl jsem se už na něj podívat, on na mě také, když jsme hostili Liberec." V dubnu podepsal smlouvu v Holandsku, ale nakonec vše krachlo. Byl rád, když mu kamarád Iffka dohodil zkoušku v Ústí nad Labem. Madový, na rozdíl od něj, zůstal.
"Řekl, že má nějaké problémy, a odešel." Madový, který má ve své sbírce federální titul s Trenčínem a dvě prvenství ve slovenské lize, na sebe necítí větší tlak, přestože je cizinec. "Hraji s mladými kluky, mám je trochu dirigovat, aby nebyla naše hra nějaká uplašená," popisuje svoji roli.
Trenér Zdeněk Müller v něm ale vidí především střelce. Zatím se Madový trefil pětkrát, renomé mu vylepšil hattrick proti Opavě. Úspěšnější z týmu je jen Hubáček se šesti brankami. " V poslední době se zvednul, dal góly, které od něj čekáme. Musí přidat na pohybu, dohnat kondici. Pravděpodobně neprodělal letní přípravu," hodnotí Müller.
"Nečekáme, že každý zápas vstřelí tři branky, ale jednu by mohl. Myslím, že se prosadí ." Hromotluk, který při výšce 180 centimetrů váží 98 kilogramů, je zatím spokojen napůl. "Hrajeme dobře, ale někdy se strašně trápíme, nedáme gól. Puk nám uteče, nebo skočí. Když prohráváme, nedaří se nám. Kdybychom na začátku zápasu dali ušmudlaný gól, hrálo by se nám úplně jinak."
Přesto věří, že Slovan v play off nebude chybět. "Nějak se tam dotlačíme," je si jist. "Při troše štěstí, a když budeme střílet branky." Prošel mládežnickými reprezentacemi, kde se potkal s Pálffym, Čechmánkem, Jágrem či Reichelem.
Zranění kotníku ho stálo rok kariéry, neshody s trenérem Bokrošem odchod z Trenčína. Jakou má motivaci v Ústí? " Dobrý hokej," tvrdí. "Byl jsem v Rakousku, Německu, pamatuji federální časy. Chtěl jsem zkusit něco jiného. První liga se dá se srovnat se spodkem extraligy. Některá mužstva sice jen zdržují, hákují, ale když se potkají týmy, které chtějí hrát, může to být pěkný zápas."
