"Mám tu vyhlídnuté německé ovčáky pro americkou policii a taky sháním rotvajlera. Čeští psi jsou sebevědomější než američtí," řekl 36letý bývalý hokejista, který platí za uznávaného chovatele psů.
Doma v Buffalu také provozuje psí hotel s kapacitou 160 míst. "Musím tam být každý den, hotelu se hodně věnuju. Až mi manželka vyčítá, že jsem méně doma, než když jsem hrával hokej."
Návrat na led je pro držitele Stanley Cupu z roku 2003 už zavržené téma. "Hokej mi nechybí. Už když jsem končil, věděl jsem, že to tak bude," přiznal Šmehlík. "Tehdy jsem měl ještě nabídky z NHL, ale moje srdce už nepatřilo hokeji. Bylo někde jinde. Rozhodnutí skončit vůbec nelituju."
To, že pravidelně aktivně nesportuje, je poznat na jeho vizáži. Ve tváři zkulatěl, přibral. "Toho pohybu není tolik a jím pořád víc. A taky jím věci, kterým jsem se dříve vyhýbal," culil se Šmehlík.
Richard ŠmehlíkBývalý hokejový obránce. Žije v americkém Buffalu, provozuje psí hotel. Úspěchy: olympijský vítěz z Nagana 1998, bronz z OH v Albertville 1992, Stanley Cup s New Jersey 2003, s Duklou Jihlava vyhrál mistrovský titul v roce 1991. Kariéra: 1988–1989 Vítkovice, 1990–1991 Jihlava, 1992–2002 Buffalo, 2002–2003 Atlanta, 2002–2003 New Jersey. |
Vrstevníkům, kteří stále hrají hokej, nezávidí. "Pro ně je asi těžké skončit. Člověk musí mít nějakou zálibu, které by se mohl věnovat. Užívat si peněz se dá měsíc, rok, ale napořád to nejde," řekl Šmehlík. "Něco člověk musí dělat."
Od hokeje se však bývalý obránce docela neodstřihl. V Buffalu si chodí zahrát s partičkou bývalých spoluhráčů i starších hokejistů. "Pravidelně jednou týdně trénují, ale na to já nemám čas." Sám také pomáhá malým hokejistům.
"Trénuju v Buffalu desetileté kluky," zmínil zkušený bek. "Ale kariéra trenéra mě neláká. Hlavně kvůli cestování. Toho jsem si užil dost. I u těch kluků dělám asistenta, takže nemusím jezdit na všechny zápasy venku. Vybírám si, kam pojedu."
Možná i proto nevede ke sportu své dvě dcery. "Ony stejně spíš zpívají, hrají divadlo. Táhne je kulturní sféra." NHL pořád sleduje, ale raději doma v televizi. "Na zimák to mám půl hodiny cesty," vysvětloval.
"Ale Buffalu to teď šlape, mají výborně poskládaný mančaft," uznal Šmehlík.
S hráči se tolik nevidí, ale někteří využívají jeho služeb. "Třeba Afinogenov si u mě odkládá svého francouzského buldočka," prozradil majitel psího hotelu.
Z českých hráčů Buffala se potkává jen s Jaroslavem Špačkem. "Byli jsme spolu na olympiádách v Naganu a Salt Lake City. Kotalík a Novotný jsou hodně mladí kluci."
Na své hokejové úspěchy – a že jich nebylo málo – příliš nemyslí. "Trofeje mám doma ve sklepě.
Na chlubení jsem nikdy nebyl," řekl Šmehlík, který se do paměti českých fanoušků trvale vryl momentem, kdy ho na konci finále olympiády v Naganu trefila do tváře hokejka vyhozená jásajícím Dominikem Haškem.
"Na to ani nevzpomínám. Ale kdybychom se s Haškem potkali, tak na to téma určitě zažertujeme."
 RÁNA Z RADOSTI. Brankář Dominik Hašek v naganském finále slaví zlato, hokejku vyhazuje do vzduchu. Hůl dopadá na tvář obránce Richarda Šmehlíka, který přijíždí jako první. Krvavý šrám ale po čase zmizel, první olympijské zlato zůstalo. |
