Pak čeká téměř tři měsíce, než bude schopen znovu hrát, a jeho noví spoluhráči mezitím odehrají téměř třicet zápasů.
Když konečně může nastoupit do svého prvního, vydrží na ledě jen do začátku druhé třetiny.
V ní se pustí do rvačky s protihráčem, je sice poměrně úspěšný, ale obnoví si zranění, které předtím několik týdnů pracně léčil. Jenomže tentokrát bude muset na operaci a sezona, od které si tolik sliboval, pro něj po jediném zápase končí.
"Možná ale ještě není úplně odepsaná," protestuje proti závěru příběhu hradecký obránce Lukáš Filip, "ještě existuje šance, že hrát budu."
Vše ostatní odpovídá skutečnosti. Včetně prognózy, že právě probíhající sezonu zakončí s jediným soutěžním startem. "Zranění nejdříve nevypadalo dobře, ale víc teď ukáže magnetická rezonance. Mám naději, že by se operace mohla odložit až na konec sezony a že bych se zafixovaným ramenem mohl hrát," říká devětadvacetiletý zkušený obránce.
Jeho trable začaly na začátku září v Olomouci. V posledním přípravném utkání před startem 1. ligy se při jednom ze soubojů zranil. "Odehrál jsem puk, soupeř do mě najel a rameno vypadlo," vzpomíná na nepříjemné chvíle.
Měsíc nemohl rukou vůbec hýbat, pak se pustil do rehabilitace. Když se vrhl na hokejový trénink, přišla další komplikace. "Natrhl jsem si mezižeberní sval," vysvětluje.
Lukáš FilipDevětadvacetiletý hráč, který odehrál za Slavii a za Kladno 10 extraligových zápasů. V 1. lize působil nejdéle v Berouně a v Chomutově. Dvě zahraniční angažmá: před čtyřmi lety v London Racerc, v minulé sezoně ve Francii. Po příchodu do Hradce kvůli zranění odehrál jediný prvoligový zápas. |
Svůj první start za Hradec tak musel znovu odložit. Dočkal se až před týdnem, kdy k prestižnímu derby do Hradce přijelo Vrchlabí. V čase 24:52 pro Lukáše Filipa premiérový zápas skončil. Po rvačce s Petrem Chaloupkou byli oba vyloučeni do konce zápasu.
Filip si do kabiny ale vezl horší trest. Led opouštěl s vyhozeným ramenem. "Ani nevím, v kterém okamžiku mi znovu vypadlo. Už to ani nebolelo, všiml jsem si toho až ve chvíli, kdy nás rozhodčí roztrhli," popisuje devětadvacetiletý hráč, jenž v minulé sezoně hrál za Beroun a francouzské Tours.
Teď tak může jen litovat, že se do nešťastné šarvátky, ve které se zranil, vůbec pustil. "Neměl jsem se nechat vyprovokovat," přiznává.
Zároveň ale připouští, že to je v jeho případě těžké: "Hraji tak celý život, nikdy neuhýbám. Bohužel pak člověku nedojde, v jakém je stavu a že rameno nemusí být ještě úplně v pořádku."
Přes špatné prvotní prognózy však Filip živí naději, že pro něj sezona středeční rvačkou ještě neskončila a on si v novém klubu ještě zahraje: "V Hradci mi vyšli vstříc, když jsem se dával po zranění dohromady. Nespěchali na mě ani ve chvíli, kdy měli málo obránců."
