Zpočátku měl v duelu, který byl spíš pomyslný kvůli tomu, že jejich útoky se na ledě příliš nepotkaly, navrch Lubina. Častěji střílel a dvakrát se ukázal ve vlastním oslabení, při kterém se ho Znojmo stále nenaučilo eliminovat. Už jednou mu dal při jeho přesilovce vítězný gól a včera tomu byl blízko zase.
Pak ale na kritiku za slabé výkony v prvních dvou zápasech odpověděl Uram dvěma brankami a nepřehlédnutelným entusiasmem. Polovinu zápasu sice splynul s dosavadním průměrem celého prvního útoku, ale s koncem druhé třetiny jako kdyby do něj vjel elektrický proud.
Korunující číslo předvedl ve třetí třetině. Prokličkoval si střední pásmo, rovnal si puk ke střele a na modré čáře také napřáhl, když vtom se kotouč neposedně zavrtěl. To už ale nejproduktivnějšího hráče Orlů nezastavilo, švihl holí a umístil střelu nad pravé Svobodovo rameno.
Byla to vítězná trefa.
„Kdybych si nevěřil, že mohu dát gól, nic takového bych nedělal,“ tvářil se před reportéry, jako by se nic nestalo. Od své hvězdné chvíle se Uram ve hře ještě lepšil, až byl na ledě nejlepší.
Neúnavně sahal Pardubicím do rozehrávky, bojoval u mantinelů. Když se v 50. minutě Znojmo dostávalo pod tlak v oslabení, vypíchl puk a vedl ho tak dlouho, až si došel pro faul.
To už Lubina hasl. V prvních dvou třetinách čtyřikrát vystřelil a jeden svůj průnik zakončil sebevědomým nájezdem až do brankoviště, ale v nastoleném boji ve druhé polovině zápasu už se ztrácel. Zatímco Uram ozdobil svůj výkon ještě nezištnou přihrávkou Melenovskému, který díky ní jel sám na brankáře, Lubina se při jednom z pokusů o protiútok střetl s obráncem Snopkem a havaroval na mantinel.
S odhozenými rukavicemi a v předklonu se pak poté, co se vzpamatoval, odebral jako poražený zpátky na lavičku.
