„Kdo by to čekal, že? Ale když nabídka přišla, zkusil jsem to využít,“ říká. „Ve Švédsku jsem v samostatném českém nároďáku začínal a třeba v něm i skončím.“
Ovšem nemusí. K loučení klidně může dojít o tři týdny později na šampionátu v Lotyšsku.
„Je to výzva. Budu hrát tak jako v play-off, sil mám ještě dost. Ovšem mezinárodní hokej je něco jiného. Taky bude záležet, co vlastně ode mě Lojza (trenér Hadamczik) čeká. Musíme si promluvit. A když se do Lotyšska nedostanu, tak se sbalím a pojedu domů.“
S gólmanem Hniličkou je v současném výběru jediný, kdo reprezentoval ještě za federálních časů. Třeba společně s Otakarem Janeckým, tehdejším kapitánem týmu.
V kolonkách hokejových statistiků má Ivo Prorok u reprezentačního debutu napsáno: Sauna Cup (předchůdce dnešního Karjala Cupu) 1992, zápas Československo - USA. „To už je 14 let. No jo, všichni stárnem,“ říká s úsměvem.
I přes tohle „stáří“ prožil letos vynikající play-off. V dresu Slavie vstřelil šest gólů, na další dva přihrál. Po finále ho pak oslovil kouč Hadamczik.
Přitom až do ledna hrával za Litvínov. Když ale klub ztratil naději probít se do play-off, raději ho poslal na hostování do Slavie. V ní se obdivuhodně zvedl.
„Vidíte, kdybych zůstal v Litvínově, nikdo by si na mě ani nevzpomněl. A já bych tam teď místo Švédska začínal letní přípravu.“
I tak je pro něj pozvánka do českého výběru velkým překvapením. Už dávno se s reprezentací rozloučil, před šesti roky dokonce na čas odložil i hokej na nejvyšší úrovni.
Působil ve druhé švýcarské lize, později ve slovenském Zvolenu, předminulou sezonu pak načal v dánském Esbjersu. „Za reprezentací jsem zavřel desky, pak jsem byl na operaci kolene a šel jsem do Curychu. Že bych se do reprezentace vrátil? Tomu bych se smál,“ vypráví.
Může začít. Tento týden se totiž do reprezentace skutečně vrátil a dnes nastoupí na Švédských hrách proti domácí reprezentaci.