Za nedostižným švédským zadákem Rasmusem Dahlinem je trojice útočníků, pronásledovatelů. A Zadina je mezi nimi.
„Má nezastavitelnou střelu, cit zabijáka. Je to hráč, kterých v dnešním hokeji ubývá,“ říkají o něm.
Bývalý dlouholetý hokejový skaut mezinárodní organizace ISS Hockey Jakub Bažant při otázce na Filipa Zadinu neudrží úsměv. Právě on s generací kolem Martina Nečase a Filipů Chytila a Zadiny strávil posledních několik let na zimních stadionech po celém světě. A o Zadinovi, jenž udivuje v kanadské juniorce, tvrdí: „Filip je rozdílový hráč, ne pouze kvalitní. Dokáže sám rozhodovat zápasy, brát osud utkání na sebe.“
Bažant český talent chválí a v rozhovoru pro iDNES.cz přibližuje názor na další české mladíky i hokejový projekt, na kterém spolupracuje s bývalými českými hvězdami NHL Tomášem Vokounem a Radkem Dvořákem.
Opravdu věříte, že Filip Zadina bude i jednou v NHL výjimečný?
Opravdu tomu věřím. Shodou okolností zhruba před rokem touhle dobou mi volal Marek Zadina, táta Filipa, ohledně draftu, jak to s ním vypadá. Hned jsem mu říkal, že pokud má tu možnost, ať mu pomůže do juniorky v Kanadě. A podívejte se na něj teď. Naprosto skvěle a rychle se adaptoval a má všechny předpoklady na draftu uspět a být hodně vysoko.
Nebylo tedy pro vás překvapením, jak výrazně se prosadil?
Vůbec. Filip je generační talent. Maximálně mě trochu překvapilo, jak rychle se tam rozkoukal, jako kdyby tam hrál roky. Od prvního dne hned začal dělat body. Přece jen je obrovský rozdíl mezi hokejem v Česku a v zámoří, jsou to prakticky dva odlišné sporty. Tady v juniorce je často hráč zvyklý si projet komplet celé hřiště a pověsit puk pod víko. To se v Americe nebo Kanadě určitě nestane. Hokejisté jsou tam daleko vyrovnanější. Filip je rozdílový hráč, ne pouze kvalitní. Dokáže rozhodovat zápasy, brát to na sebe. Je tady daleko víc na očích. V Kanadě ho vidí stovky skautů, ne desítka. Srovnal se, naučil se výborně anglicky. Věřím, že mu to letos na draftu vyjde opravdu hodně vysoko.
Jak vidíte potenciál talentovaného útočníka Martina Nečase, kterého jste rovněž roky sledoval?
Martin má také hodně velké možnosti, i když fyzické parametry jsou u něj pro některé pořád trochu otazník. Silovou stránku ale umí vyrovnat skvělou výbušností, rychlostí a neskutečnými schopnosti v práci s kotoučem a zakončení. Je to opravdu hodně šikovný hráč. Měl jsem tu možnost ho sledovat od jeho šestnácti let, ještě jako skaut pro agenturu ISS Hockey, a tak dobře se na něj kouká. Bude hodně záležet na situaci v Carolině, která je teď trochu nejistá poté, co tam přišel nový majitel a odvolal generálního manažera. Nikdo neví, koho vybere.
Martin Nečas z Brna se raduje z gólu proti Spartě.
Co pardubický šikula Martin Kaut?
V předběžných žebříčcích šel v posledních měsících hodně nahoru. Záleží, kolik lidí ho za sezonu v Pardubicích vidělo, protože v poslední době se mu začalo víc dařit než na začátku sezony. Pak už bude záležet na preferencích jednotlivých klubů, jak do budoucna vidí jeho růst a jak se mu bude dařit na pohovorech apod. Obecně jsou samozřejmě hráči, kteří jsou v osmnácti téměř hotoví, i tací, kteří jsou teprve na půl cesty, ale nakonec se můžou dostat ještě daleko výš.
Skautoval jste i Pavla Zachu. Nepřijde vám, že se jeho herní vývoj trochu zasekl?
Pavla jsem skautoval několik let. Za tu dobu se velice dobře známe, je to poctivý kluk, který má vše tvrdě vypracované. Má trochu smůlu, jaká je v současné době situace v klubu. Jersey rok po něm draftovalo z prvního místa Švýcara Nica Hischiera, který je o něco lepší bruslař. Tím se Pavel dostal na ledě i mimo něj tak trochu do jeho stínu. Mít dva takhle mladé centry v týmu může pro trenéra být i riziko, to mu asi trochu také uškodilo. V jeho případě by možná výměna mohla být řešením situace, ale Pavel je zřejmě zatím v New Jersey spokojený.
Pavel Zacha oslavuje gól se svými spoluhráči z New Jersey Devils.
Vy jste se po letech skautování v Evropě přemístil k South Florida hockey academy, kde spolupracujete s Tomášem Vokounem a Radkem Dvořákem. Můžete popsat příčinu vzniku této akademie?
Chceme nabídnout talentovaným hokejistům původem z Floridy a zároveň šikovným klukům z Evropy šanci hrát hokej na nejvyšší možné úrovni při studiu prestižní americké střední školy. Dřív museli místní hokejisté odcházet na školu kvůli nedostatečné kvalitě hokeje do Bostonu, Michiganu, Kanady. Teď mají šanci zůstat doma, dokud nedokončí středoškolské vzdělání. Naší prioritou je dát místním i evropským klukům možnost hrát hokej a vzdělávat se na slunné Floridě a až následně odejít do univerzitních a juniorských lig na sever Spojených států.
Kolik je u vás v SF Hockey Academy zastoupeno Evropanů a Severních Američanů?
V letošním týmu do šestnácti let to bylo zhruba půl na půl. Polovina byli kluci z Evropy, máme pět Finů, tři Čechy, jednoho kluka ze Slovenska, Švýcarska a Ruska. Zbytek jsou místní kluci, kteří se případně třeba i vrátili ze severu a hrají za nás. V první řadě jsme ale akademie, takže veškeré fungování je zaměřené především na kvalitní vzdělávání. Naše heslo je 51% škola a 49% hokej. Pokud chybí výsledky ve škole, tak kluci nemůžou trénovat nebo dokonce hrát zápasy. Hráči bydlí na školním kampusu, kde je výborné zázemí a veškeré podmínky k rozvoji. Posilovna, divadlo, bazén, tenisové kurty, kompletní strava, ubytování, zdravotní zařízení.
Pro rodinu z Česka nebo Slovenska to ale zřejmě není levná záležitost?
V Americe se do kategorie U18 hokej platí. U nás v akademii je poplatek rozdělen do dvou částí – hokej a škola. Levná záležitost to samozřejmě není. Pokud rodina na tom není úplně finančně nejlépe, tak škola umí výrazně pomoci a velkou část poplatků za studenta uhradit. Vše záleží na několika faktorech - dosavadní studijní výsledky, úroveň jazykových dovedností, úroveň sportovního nadání, finanční situace rodiny a mnoho dalších. Mimo jiné bere škola v potaz, zda student následně může její barvy reprezentovat na vysoké škole jako absolvent jejich programu. Pro školy je obrovské lákadlo mít studenty z Evropy, protože to zvyšuje určitý kredit celého institutu.
Dlouholetý český skaut Jakub Bažant s mladíky z SF hockey academy.
Jaké máte v akademii věkové rozmezí hráčů?
V letošní sezóně jsme poprvé postavili tým do šestnácti let, skončili jsme celostátně v AAA rankingu na 36. místě, což je skvělý úspěch. Máme také dvě mladší mužstva, kde jsou místní kluci a holky z Floridy, které si pro ty starší kategorie chceme do budoucna vychovat. Letos jsme měli týmy U11, U12 a U16, od příštího roku bychom měli mít celkem čtyři mužstva v čele s novým mužstvem věkové kategorie U18.
V čem vidíte výrazný pokrok za poslední rok?
Třeba v tom, že jsme byli prakticky tři roky na starém zimním stadionu se špatným zázemím a dlouhodobě v něm nešlo fungovat. Naštěstí se nám podařilo domluvit se s Floridou Panthers na dlouhodobé spolupráci, takže se stěhujeme do jejich tréninkového komplexu a zároveň budeme jako dva samostatné subjekty kooperovat jak v oblasti hráčů, tak sdílení tréninkového zázemí. Pro nás je to obrovský skok, excelentní zázemí a servis. Zhruba asi jako kdybyste přešli z Kobry na Spartu. V sezoně jsme letos odehráli téměř 70 zápasů, což přineslo obrovskou porci cestování. Díky téhle spolupráci budeme objíždět na severu Ameriky ty nejlepší turnaje a dalších pět až šest budeme hostit tady na Floridě.
Popište, jakou roli plní v akademii bývalí čeští reprezentanti a mistři světa Tomáš Vokoun s Radkem Dvořákem?
Oba jsou spolumajitelé akademie. Olli Jokinen je před časem oslovil, oba chtěli zůstat u hokeje a spolu dokázali vytvořit takový fungující triumvirát. Radek Dvořák je šéftrenérem těch mladších kategorií. Tomáš Vokoun se stará o gólmany a pomáhá Ollimu ve starších kategoriích. Chybělo jim hokejové prostředí. Našli se v tom, ohromně na sobě pracují. Nemají se za mistry světa v trénování, poctivě se učí a zlepšují a to platí také o dalších velkých jménech, které s námi spolupracují. Z těch nejznámějších třeba Sergei Krivokrasov, Ed Jovanoski nebo nově také Ray Sheppard.
Co plánujete v blízké budoucnosti?
V Česku bychom chtěli od léta založit pobočku firmy Universal Players, která prakticky již dvě dekády funguje ve Finsku, a díky silnému investorovi by se měla rozrůst třeba do Švédska, Dánska nebo také do střední Evropy. Pomáhala by právě s umisťováním talentovaných jedinců do kvalitních sportovních programů podporovaných studiem prestižních soukromých středních škol. Ale teď se nebavíme pouze o hokejistech, ale i o jiných sportech či koníčcích. Pokud má někdo jakýkoliv talent, ať už je to hokej, plavání, golf, tenis nebo hra na klavír, zpěv či malování, tak je to pro nás ideální kandidát a umíme mu pomoct.
Tým SF hockey Academy s pohárem za vítězství v mládežnickém turnaji.
Z toho asi hokejové akademie v Česku nebudou mít velkou radost?
Věřím, že to bude fungovat a my hráče nikam do zahraničí netaháme.Kdo přijde a má zájem, pomůžeme mu, to je celé. Zrovna nedávno jsem četl, že z naší extraligy je draftováno pouze necelé jedno procento ze všech draftovaných hráčů. To je hodně malé číslo a podívejte se, jaké číslo je to například z amerických univerzit. A to se bavíme pouze o draftu, ten vám zdaleka nedá jistotu, že budete jednou hrát NHL. Je to jen první krok na dlouhé cestě.
Máte v SF hockey academy už teď také nějaké hráče, u kterých vidíte velkou budoucnost?
Je potřeba si uvědomit, že jsme stavěli tým na zelené louce, úplně z ničeho. Vzhledem k okolnostem poslední sezóny jsme však dál, než jsme plánovali. Máme výborného obránce z Floridy, prosincový ročník 2003, letos hrál s o dva až tři roky staršími hráči v kategorii U16. Už teď kolem něho sondují agenti z amerického development programu. Olli vždycky říká, to bude kluk, za kterým půjdeme jednou shánět lístky na NHL. Máme tam další šikovné kluky z Evropy z Ruska i od nás z Česka, máme také Švýcara, který je ve švýcarském nároďáku do sedmnácti let. Vše záleží na tom, jak se kluci dále budou vyvíjet a pracovat na sobě.
Co čekat z dlouhodobého hlediska od SF hockey academy?
Pro nás vždy bude nejdůležitější akademické vzdělání hráčů. Maturita na těchto školách má svoji hodnotu, tím vůbec nechci shazovat naši českou, ale sportovci následně tady mají velkou šanci dostat se na americkou univerzitu. V USA jde skloubit vrcholový sport se školou, u nás je to problém. Přijde zranění a sportovec má díky vzdělání pořád slušnou výchozí pozici do reálného života. Tady může hrát první druhou ligu a má to v případě předčasného konce hokejové kariéry dost složité. V Americe, když bude hrát na univerzitě hokej do 23 let a zároveň studovat, šance, že bude hrát profesionální hokej, je daleko vyšší. Když mu to náhodou z nějakého důvodu nevyjde, má za sebou záchytnou síť v podobě vzdělání, o kterou se vždy může opřít. To by mělo být obrovské lákadlo pro každého mladého hráče.
Na závěr trochu odbočím, povedlo se vám letos s mladými českými talenty jako generálnímu manažerovi projektu Czech Knights uspět také v kanadském Quebecu.
Přesně tak, s hráči ročníku 2005 se nám letos podařilo vyhrát vedle mládežnických mistrovství světa asi nejprestižnější turnaj kategorie do třinácti let na světě s názvem Tournoi de Hockey Pee Wee Quebec. Bylo to něco jedinečného. Porazit nejlepší týmy v Americe a Kanadě v téhle věkové kategorii se nepovede každý den. Myslím si, že na to vítězné finále před zraky zhruba osmi tisíc diváků kluci budou ještě dlouho vzpomínat. Snad to těmhle mladým klukům pomůže otevřít oči a nabudí je to do dalšího hokejového i osobního rozvoje.
