Uspěl.
Koncem listopadu v Nashvillu si připsal vysněný debut v NHL. Od té doby v nejlepší soutěži světa nasbíral 25 utkání. Při zranění lídra obrany Shey Webera role a čas na ledě postupně rostly.
Canadiens se však nedaří, play-off se každou prohrou výrazně vzdaluje, a tak Jeřábka čeká další úkol. Minimalizovat čas v pozici zdravého náhradníka na tribuně, vydobýt si stálé místo mezi nejlepšími šesti beky Canadiens, a získat tak smlouvu v NHL na příští sezonu.
„Člověk musí koukat i sám na sebe, hraji o další šanci, i tak to beru,“ říká Jeřábek upřímně.
Jak jste si zvykl na NHL?
Moc prostoru na zvykání hráč nemá. Zápasy jdou v šíleném tempu za sebou. Každé druhé utkání máte vedle sebe někoho nového. Je to hukot a člověk se musí rychle rozkoukat.
Jak jste zatím spokojený s vašimi výkony?
Přizpůsobit jsem se dokázal vcelku rychle. Na prostor na ledě si taky nemůžu stěžovat. Největší rozdíl proti farmě a Evropě je, že nechodím na přesilovky. Dostávám už důvěru na oslabení, minut na ledě si užiji hodně. Vím, že bodů by mohlo být víc. Jako tým ale dáváme hrozně málo branek, to je na číslech znát. Většina našich branek padá v přesilovce. Cením si hodně toho, že nastupuji často i na nejlepší hráče soupeře. V tomhle mě důvěra trenéra hodně potěšila. Teď se chci vrátit co nejrychleji do sestavy.
Dostal jste nějaké vysvětlení, proč jste v posledních zápasech nehrál?
Hodně se to měnilo. Bylo mi jen řečeno, že v sestavě nejsem. Něco mi k tomu řekl Pleky s Hemákem (Tomáš Plekanec, Aleš Hemský), tak jsem dostal vysvětlení spíš od nich.
V posledním rozhovoru pro iDNES.cz jste říkal, že vám v létě v klubu ani nevysvětlili, proč jste šel rovnou na farmu. Je komunikace ze strany vedení teď lepší?
Na farmě byl ke mně každý skvělý. Z hlavního týmu komunikace trochu vázla, to je pravda. Ono vůbec, když pak vás povolají nahoru, tak s vámi nikdo moc nemluví. Předpokládají, že jste profesionál, staráte se sám o sebe. Když něco potřebujete, tak je ale servis maximální.
Jak probíhá komunikace s hlavním trenérem Claudem Julienem, když jste v NHL stále nováčkem?
Hlavní kouč je tady celkem komunikativní chlapík. Občas sám od sebe přijde a začne se s vámi bavit zničehonic. Zajímá se o to, jestli jste spokojený, co byste chtěl ve hře změnit. Samozřejmě s domácím hráčem komunikuje častěji, to je asi pochopitelné.
Jak jste se popasoval s extrémním mediálním zájmem v Montrealu?
Mediální tlak tady musí hráč brát jako součást své práce a vnímat to jako profík, jinak by se zbláznil.
Setkal jste se s něčím osobním?
Co se mě týče, tak všechno bylo velice korektní. Nemůžu říct, že bych z týmového hlediska tady zatím zažil něco neobvyklého. Samozřejmě se o nás píše asi víc než v jiných městech. Řeší to tady hodně lidí, hvězdy týmu jsou pod tlakem. Na druhou stranu s ničím osobním jsem se tady nesetkal. Dokonce si dovolím říct, že novináři jsou tady daleko víc profesionálové než u nás.
VIDEO: První gól Jakuba Jeřábka v NHL
Profesionální? Tím myslíte, kdy novináři s hráči mohou mluvit a kdy ne?
Přesně tak. Jsou tady stanovená pravidla, která si nikdo nedovolí překročit. Hráč ani novinář. Ohromně by se tím zdiskreditoval před ostatními. Obě strany se uvědomují profesionální přístup k té druhé, a tak by to mělo fungovat.
Dostal jste nějaké rady od Tomáše Plekance?
Něco nadhodil. Tímhle si ale musí člověk projít sám. Pleky si tady něčím prošel, každý se s tím vyrovnává podle sebe.
Poznávají vás fanoušci na ulici?
Ano, ale i v Rusku nás zastavovali. Zrovna Podolsk je hodně malé město. Tady je to ale opravdu extrém. Cítíte, že v centru vás lidé poznávají. Na druhou stranu jsou slušní. Občas vás nechají být, občas se zdvořile zeptají na fotku či podpis. Horší to je po utkání, kdy na vás čeká obrovské množství fanoušků, co vám skoro skočí rovnou do auta.
Canadiens se nedaří, play-off se vzdaluje, jak hodnotíte sezonu z klubového hlediska?
Není to příjemná sezona. Ta ztráta, kterou jsme nabrali už na začátku, se nezkracuje. Je to hodně na houpačce. Nedokážeme udělat sérii pěti, šesti vítězství za sebou. Po dvou výhrách následují tři prohry. Začalo se mluvit o výměnách. Do konce února se o tomhle musí rozhodnout. Jsem na to hodně zvědavý, zkušenosti s tím žádné nemám. Beru to trochu i tak, že si tady bojuji o vlastní budoucnost.
Mluví se o výměně kapitána Maxe Paciorettyho i útočníka Tomáše Plekance. Bavíte se s ním o případné výměně?
Jednou jsem se ho ptal. Tomáš to ale sám neřeší. Zatím za ním nikdo ohledně toho nebyl. Uvidíme, jak se situace vyvine.
Budete sledovat olympijské hry?
Určitě, jsem v kontaktu s Dominikem Kubalíkem a Romanem Horákem. Časově to vychází slušně. Budu klukům držet palce, je tam hodně kluků z Plzně.
Jak vidíte šance českého týmu na úspěch?
Mohl by to být nejvyrovnanější turnaj v historii. Těch týmů, co by mohly překvapit, je opravdu velké množství. Jsme mezi nimi. Nominace má smysl a máme velkou sílu.
Nemrzí vás, že tam nebudete?
Mrzí, svým způsobem určitě. Už teď když si píšu s klukama, tak o tom člověk občas přemýšlí. Je to takové dvousečné, ale nejde mít vše. Rozhodně však nelituji svého rozhodnutí. Odvedl jsem tady kus práce, zároveň mě ještě velký kus čeká. Chci v NHL uspět, nepřicházel jsem sem na krátkou epizodu. Bojuji o co nejdelší setrvání.
