Čeští tisícovkaři1) Jaromír Jágr (1 694) 2) Roman Hamrlík (1 395) 3) Robert Holík (1 314) 4) Radek Dvořák (1 260) 5) Patrik Eliáš (1 240) 6) Václav Prospal (1 108) 7) Petr Svoboda (1 028) 8) Milan Hejduk (1 020) 9) Petr Sýkora (1 017) 10) Radim Vrbata (1 000) |
Vrbata je na přehlížení zvyklý po celou svoji kariéru. Nevadí mu to, má rád svůj klid. Což potvrzují i slova jeho dlouholetého trenéra v Arizoně Davea Tippetta: „Poslední dva týdny byly pro Radima až netypicky bláznivé, teď navíc přišel takový výjimečný zápas.“
„Moc pozornosti,“ směje se Vrbata.
Aby ne. Před začátkem března patřil nejproduktivnější hráč Coyotes k žádaným zbožím na trhu. Týmy z Bostonu, Montrealu, Calgary, Floridy či Pittsburghu chtěly před play-off přivábit zkušeného střelce do svých řad.
Nikdo však nenabídl dostatečnou protihodnotu a Vrbata, i ke své spokojenosti, nakonec zůstal v místech, kde to má rád, kam se třikrát v kariéře vrátil. Do Scottsdale v Arizoně.
„Nemá rád změny,“ přiznává hráčův agent Rich Evans.
Debut v NHLV sezoně 2001/2002 si v připsal první start v NHL a hned v jedné z nejslavnějších hokejových hal světa. V New Yorku v Madison Square Garden proti domácím Rangers. Připsal si dvě gólové asistence. V dresu Colorada nastoupil po boku legend jako Joe Sakic, Rob Blake, Patrick Roy a Peter Forsberg. „Jeden člen Síně slávy vedle druhého,“ vzpomíná. Ani na druhé straně ale nebyla špatná společnost. Eric Lindros, Brian Leetch, Theo Fleury. „Byl jsem u vytržení,“ přiznává. „Před úvodním buly mě začal Fleury osekávat hokejkou a podrážet nohy. Hned jsem si říkal, co se tady sakra děje,” směje se při vzpomínce na víc než patnáct let starou scénku. |
„Jsem hrozně rád, že jsem takové utkání mohl odehrát právě tady. Bylo by zvláštní, kdyby to přišlo jinde. Vždycky jsem se tady cítil nejlépe. Pro celou rodinu to byl druhý domov,“ řekl útočník, jenž v NHL působil celkem v šesti klubech, v Arizoně ale odehrál už deset sezon.
Utkání si nenechal ujít Radimův bratr David s rodinou a přáteli.
Naopak už chyběl dlouholetý Vrbatův spoluhráč a dvorní centr Martin Hanzal, který byl před uzávěrkou přestupů vyměněn do Minnesoty. „Škoda, takového hráče bych nikdy nepouštěl. Těžko se nahrazuje,“ říká.
Vždycky o něj bude zájem
Přitom se výjimečného milníku Vrbata málem nedočkal. V létě byl hodně nalomený, že s hokejem nadobro sekne. Chtěl být s rodinou. Denně trávit čas se svými třemi dětmi. Nakonec dostal chuť ještě na jednu sezonu a podle dosavadních výkonů nemusí být rozhodně poslední.
„Radim je jedním z nejlepších letních podpisů,“ říká bývalý dlouholetý Vrbatův spoluhráč Ray Whitney.
„Za ty peníze se ohromně vyplácí. Pořád dělá hodně bodů. Je to jeden z mála čistokrevných střelců. Má skvělou ránu a je rychlejší, než si řada lidí uvědomuje,“ chválí Whitney spoluhráče, kterému v sezoně 2011-12 pomohl k 35 brankám.
„Jednu, možná dvě sezony ještě určitě může hrát. Záleží na chuti, ale o střelce jeho kalibru bude v NHL vždycky zájem,“ předpovídá slavný útočník.
Rozhodnutí o své budoucnosti si Vrbata zřejmě nechá až na léto. Teď si užívá životního milníku. „Je to pocta se dostat do takové společnosti. Na začátku kariéry by mě to nikdy nenapadlo, že na něco takového můžu dosáhnout,“ přiznává Vrbata.
Jedné věci však lituje. „Mrzí mě, že u takového zápasu nemůže být můj táta. Vlastně u většiny z mé kariéry v NHL,“ přiznává Vrbata při vzpomínce na otce Pavla Vrbatu, který zemřel v roce 2004.
„Bez něj bych tohle nikdy nedokázal.“
