„Litvínov vydal prohlášení, že se otevírá možnost nové funkce, a já se přihlásil. Vyrostl jsem tady, ke klubu mám blízko. A jestliže ve vedení sedí Jirka Šlégr, byla to pro mě motivační věc,“ jmenoval Beránek svého spoluhráče z olympijského Turnaje století v Naganu.
Co pro vás návrat znamená?
Po největším úspěchu v historii, tedy po titulu, neměl Litvínov sezony podle představ. Chceme vrátit Vervě punc, který tu vždy byl. Jsem rád, že se na tom budu moct podílet, že jsem dostal důvěru.
Co je náplní vaší práce?
Nejdůležitější je obstarávání a zajišťovaní dalších hráčů, trh s mládeží. Čekají na mě i administrativní povinnosti. Důležitá je spolupráce s hlavním trenérem a asistenty ohledně věcí, které přináší sezona.
Zatím jste trénoval, jaký je pro vás skok do kanceláře?
Práce je to jiná. Trénování je specifičtější, mám ho rád, na druhou stranu teď jsem v nejvyšší soutěži. A že to je v Litvínově, je pro mě speciální. Budu mít v hokeji širší obzor z jiné strany, měl jsem ho jako hráč, trenér, teď jsem funkcionář.
Berete to jako výzvu?
Nebudeme si nic nalhávat: je to něco, s čím zkušenosti zatím nemám. A jak říkám, nabízí mi to jiný pohled na hokej. Ale bavil jsem se s útočníkem Kubou Petružálkem a shodli jsme se, že vždycky je to o jednání a přístupu. Lidský přístup k hráčům, manažerům, ke všem dneska hraje velkou roli. Když se nám to povede vytvořit, hráči se budou cítit tak, že pro klub budou chtít udělat všechno. To je pro nás momentálně nejdůležitější.
27 letTolik uplynulo od doby, kdy Beránek naposledy hrál za Litvínov, bylo to v roce 1991. |
Cítíte, že jste na správné cestě?
Tohle se už povedlo Jirkovi Šlégrovi nastavit, že se obklopuje lidmi, s kterými chce vytvořit nějakou atmosféru. Lidmi, kteří tady byli už za Ivana Hlinky. Tehdejší atmosféra byla jednou z klíčových věcí, proč Litvínov patřil mezi nejlepší. I když to je nejmenší ligové město.
Často se říká, že Litvínov je rodinný klub. Pasuje to?
Takhle se to nazývá, já bych to popsal jinak. Je to prostředí, ve kterém hráči musí mít pocit, že vedení pro ně něco udělá. A oni pak zase udělají maximum na ledě. V dnešní době je to shánění peněz, týmu. Aby si kluci sedli. Aby byla určitá kvalita i parta. Navíc Litvínov má jedny z nejlepších fanoušků.
Budete chodit do kabiny áčka?
Určitá spolupráce by měla být. Ani jako hráč jsem neměl rád, když byla kabina oddělená a rozdělovalo se, že tady je vedení, tady hráči, my máme svoji práci, oni mají svoji práci. Hráči si musí uvědomit, že jsou součástí vedení. Jsou to spojité nádoby. Když vedení bude mít podporu hráčů v jejich dobré práci, což jsou výsledky na ledě a sportovní výkon, pak to ulehčuje fungování klubu. Líp se shánějí peníze.
Co vám řekl na návrat táta, bývalý litvínovský trenér i hráč?
I on říkal, že to je pro mě určitý posun, uvidím hokej z jiného úhlu. Tím, že jsem se vrátil do Litvínova, je to pro něj dvakrát tak lepší.
Josef Beránek mladší.
Prožívá to s vámi?
Považuji ho za jednoho z nejlepších trenérů, které jsem u hokeje poznal. Myslím si, že svými výsledky to generace, která nás vychovávala, dokázala. Určité věci jsou módní, trendové, ale v principu hokej zůstává stejný. A myslím, že nynějším trenérům schází něco, co se od tátovy generace nenaučili.
Už jste zmínil papírování. Nebude vám to proti srsti?
Spousta věcí se pro mě mění, ale každý se musí zdokonalovat. Vidím velkou spolupráci do začátků od pana Rykla, dlouholetého vedoucího týmu. I od dalších. Jsou to všechno lidi, které znám, a věřím, že mi pomůžou, abych se do nové funkce dostal co nejrychleji.
Pomůže vám i slavné jméno, když budete jednat s hráči?
Určitě to nebude o jménu, ale o stylu jednání. Pokud hráči zjistí, že s nimi jednáme na férové úrovni a že to bude slušné, uslyší na to. I když podle mě je trh trošku zkažený. A že by bylo dobré pro hokej, aby se to narovnalo. Když se to povede po morální stránce dát dohromady, můžou přijít výsledky.
Jak je trh zkažený?
Celkově. Dříve bylo všechno postavené na tréninkových střediscích mládeže, pak přišla éra shánění hráčů. Ne vždy rozhodují výkony. Bylo by dobré, aby se našla finanční úměra, kdy hráči mají být ohodnoceni za své výkony. Když se najde rovnováha, pomůže to klubům i hráčům.
Růžička v Chomutově, Čaloun v Ústí, Straka v Plzni. V okolních klubech pracují vaší parťáci z Nagana, bude to pro vás výhoda?
Hlavní není, že hokej hráli, ale že mu mají co dát. Hokej totiž začala dělat spousta lidí, co mu neměli co dát, ale naopak z hokeje brali. A to začalo převládat. I dřív bylo, že určití lidé můžou výborně pracovat s mládeží, jiní na seniorské úrovni. Ale musí být přínosem pro hokej a ne aby to bylo jen zaměstnání.
Do náplně vaší práce patří i mládež, hledání talentů. Jsou?
Mládež není v kvalitě, jakou by si každý klub představoval. Je to o hledání, o spolupráci. Litvínov býval postavený na tom, že si byl schopný vychovat svoje hráče. Dokonce jich bylo kvalitních tolik, že odcházeli, protože v áčku už pro ně nebylo místo. Když pak ve světě patří litvínovští hráči k elitě, důležité je, že se chtějí vrátit domů. Jako Petružálek. Jenže ten zájem budou mít, jen když bude klub fungovat.
ProfilJosef Beránek mladší 48 let, litvínovský rodák a bývalý hokejový reprezentant. Má zlato z olympiády v Naganu 1998. Pětkrát vyhrál český titul, třikrát se Vsetínem a dvakrát se Slavií, kde začal i trénovat coby asistent Vladimíra Růžičky. V NHL hrál za Edmonton, Philadelphii, Vancouver a Pittsburgh. Jeho táta dovedl Litvínov ke stříbru. |
Budete sledovat i cizince?
Musíme. Dneska trh v české mládežnické soutěži není, a pokud se hráči dostávají do nějaké kvality, odcházejí do ciziny. Mají pocit, že do NHL a dalších prestižních soutěží se dostanou spíš ze zahraničí než z české extraligy. My musíme ty hráče najít, pracovat s nimi a pomoct jim v rozvoji. Aby měli zájem zůstávat a naučit se hokej co nejvyšší úrovně tady a až pak odcházeli do ciziny. Nebo se sem naopak vraceli. V současnosti tady není pro extraligové týmy tolik kvalitních hráčů, kolik potřebují. Takže musí přicházet cizinci, je to o skautingu a o dobré spolupráci lidí, co se v tom pohybují. Asi těžko budeme sledovat hráče v zámoří nebo v soutěžích, které jsou vzdálenější.
Žijete v Praze, budete kočovat?
S tím nemám problém. Zázemí mám jak v Litvínově, tak v Praze. Těch sto kilometrů dojedu anebo tady můžu i zůstat.
