Stavjaňa se těsně po tom zápase usmíval a navenek působil velmi klidně. Ovšem jeho slova byla nezvykle ostrá. "Do budoucna nás čeká buď řez mužstvem, nebo musíme do jiné soutěže, kde nás nechají hrát to, co chceme," pravil.
Třinec už několik let představuje ty nejlepší vlastnosti, které český hokej světu nabízí. Má spoustu technických hokejistů, hračičků, kteří se mazlí s pukem a dovedou dávat pěkné góly. "Třinec vždycky vítězil totálním útokem," říká Stavjaňa. "Jenže hokej se vyvíjí tak, že jenom s útokem už mužstvo nevystačí."
Problém je v tom, že třinecký tým má zároveň i největší české chyby: liknavé bruslení, malou odvahu v soubojích a kolísavé zapálení pro hru. Možná proto bohatý klub s mnoha osobnostmi v minulosti nikdy nevyhrál titul. Jen před třemi lety se dostal do finále.
"Tenhle styl hokeje těžko půjde zlomit ze dne na den," říká Petr Husička, třinecký generální manažer. "Těžko jsme mohli čekat, že hráči jako Král, Zadina, Janků nebo naši útoční obránci na začátku sezony zapomenou, jak hráli celý život."
Stavjaňa dorazil proto, aby třinecké slabiny smazal. Nebojí se je přímo pojmenovat. "Hráči nevyužívají kontaktní hokej, nehrají do těla. Snaží se situace řešit technicky a jdou pouze po kotouči," vysvětluje. "Někdy je to pohodlnost. Starší hráči jsou zkušení, čtou hru, ale jejich pohyb je strnulejší. Zatímco mladí nahrazují chyby obrovským nasazením, kdy udělají dva kroky navíc a nepřemýšlejí o tom, starší hráči uvažují, jestli udělat jeden."
Je velice pravděpodobné, že v třineckém mužstvu dojde ke změnám. Budou záviset na dalších výsledcích i situaci na hráčském trhu. Podstatné je, že Třinec je rozhodnut vydržet v novém trendu.
"Hokej v jedenadvacátém století musí být adrenalinový sport, kdy hráči pracují na doraz," tvrdí Stavjaňa. "Nejsme schopni udržet tolik technických hokejistů, pokud nebudou do zápasu investovat víc. Domnívám se, že dojde k trejdům."
Třinec už několik let představuje ty nejlepší vlastnosti, které český hokej světu nabízí. Má spoustu technických hokejistů, hračičků, kteří se mazlí s pukem a dovedou dávat pěkné góly. "Třinec vždycky vítězil totálním útokem," říká Stavjaňa. "Jenže hokej se vyvíjí tak, že jenom s útokem už mužstvo nevystačí."
Problém je v tom, že třinecký tým má zároveň i největší české chyby: liknavé bruslení, malou odvahu v soubojích a kolísavé zapálení pro hru. Možná proto bohatý klub s mnoha osobnostmi v minulosti nikdy nevyhrál titul. Jen před třemi lety se dostal do finále.
"Tenhle styl hokeje těžko půjde zlomit ze dne na den," říká Petr Husička, třinecký generální manažer. "Těžko jsme mohli čekat, že hráči jako Král, Zadina, Janků nebo naši útoční obránci na začátku sezony zapomenou, jak hráli celý život."
Stavjaňa dorazil proto, aby třinecké slabiny smazal. Nebojí se je přímo pojmenovat. "Hráči nevyužívají kontaktní hokej, nehrají do těla. Snaží se situace řešit technicky a jdou pouze po kotouči," vysvětluje. "Někdy je to pohodlnost. Starší hráči jsou zkušení, čtou hru, ale jejich pohyb je strnulejší. Zatímco mladí nahrazují chyby obrovským nasazením, kdy udělají dva kroky navíc a nepřemýšlejí o tom, starší hráči uvažují, jestli udělat jeden."
Je velice pravděpodobné, že v třineckém mužstvu dojde ke změnám. Budou záviset na dalších výsledcích i situaci na hráčském trhu. Podstatné je, že Třinec je rozhodnut vydržet v novém trendu.
"Hokej v jedenadvacátém století musí být adrenalinový sport, kdy hráči pracují na doraz," tvrdí Stavjaňa. "Nejsme schopni udržet tolik technických hokejistů, pokud nebudou do zápasu investovat víc. Domnívám se, že dojde k trejdům."
