Pokud by se mu to povedlo, stal se třetím českým držitelem trofeje Veliho-Pekky Ketoly. Před ním ji získali v roce 1999 Jan Čaloun a o čtyři roky později Tomáš Kucharčík.
Litvínovského odchovance už mohou pravděpodobně ohrozit jen Kim Hirschovits z Jokeritu Helsinky a Martin Kariya z Blues Espoo. Další v pořadí Juha-Pekka Haataja, Strakův spoluhráč, už má devítibodové manko.
Víc ale bývalý hráč Plzně, Znojma či Sparty, s kterou loni slavil zisk mistrovského titulu, myslí na klubový úspěch. Raumě zbývá do konce základní části devět zápasů a ráda by pokračovala ve vzestupu průběžným pořadím.
"Máme šanci na šesté místo, které zaručuje jistou účast ve čtvrtfinále. Ztrácíme tři body, určitě bychom to chtěli dohnat a v play-off pak něco dokázat. Vedení mělo ambice hrát do šestého místa, což se nám zatím nedaří," navázal Straka.
Podle něj ale za poslední týdny nastalo zlepšení. "I kvůli tomu, že jsme neměli na začátku tak dobrého gólmana. Teď máme dva kvalitní brankáře, kteří nás zvedli z jedenáctého místa až na osmé," pochvaloval si současnou výkonnost Kanaďana Toma Lawsona a Jereho Myllyniemiho.
Kvůli Lawsonově příchodu ale klub opustil český bek Jan Platil, jenž později zamířil do CSKA Moskva. Nedávno odešel z Raumy i druhý Strakův krajan Jiří Hunkes, který nyní obléká dres Lahti.
"Kluci mi ze srandy říkají, že jsem je postupně všechny vyházel a chtěl jsem tam být sám," žertoval Straka. S Platilem a Hunkesem trávili hodně volného času, nyní musí hledat jinou zábavu. "Samozřejmě by bylo lepší, kdybychom tam byli pořád tři Češi. Teď jsou tam na místech pro cizince tři Kanaďané a chybí tam ta česká sranda. Nemůžu si pokecat v češtině, ale ty dva měsíce už to tam nějak vydržím."
V Raumě se prý těžko hledá něco na rozptýlení při dlouhé chvíli. "Finsko je krásné, nádherná příroda. Rauma je malé město a není tam kromě hokeje co dělat. Já jsem tam ale kvůli tomu, takže mi to stačí," uvedl centr, který v neděli oslaví devětadvacáté narozeniny.
Je proto rád, že naladí v televizi české programy nebo brouzdá po internetu. "Občas si voláme s klukama, se známými a rodinou. Snažím se volný čas zabít, jak to jde. Občas spím po tréninku. Jsem v Raumě sám, ale někdy přijedou kamarádi, kamarádky nebo rodina. Po reprezentační pauze na chvíli dorazí brácha se strejdou, tak mi to zpříjemní."
Strakovi po sezoně končí smlouva a rád by ve finské soutěži zůstal. "Jednáme o prodloužení kontraktu, zájem mají i další mužstva. Chtěl bych ještě nějakou dobu ve Finsku hrát, sedlo mi to tam," podotkl.
V SM-Liize se hodně bruslí a Straka prý využívá české chytrosti. "Tak se tam dá prosadit. Měl jsem také štěstí na spoluhráče, hraju s dobrýma klukama. Není to, jak třeba říkají jinde, že nahrají puk a už pak nevidí. My hrajeme kombinační hokej, máme dost ofenzivní mužstvo a nejvíc vstřelených gólů," připojil Straka.
Od začátku sezony se zařadil k Tonimu Dahlmanovi a v současné době s nimi nastupuje Miikka Tuomainen. Straka patří mezi stabilní opory reprezentace v této sezoně a je už na třetí akci za sebou.
"Jsem hrozně rád za šanci, kterou jsem od trenéra Hadamczika dostal. Snažím se podávat co nejlepší výkony. Když se mi turnaj podaří, bude otázka pro trenéra, co bude dál," prohlásil.
Nad účastí na mistrovství světa v této chvíli nepřemýšlí. "Bylo by to určitě krásné si zahrát na šampionátu. Je ale spousta jiných hráčů, hlavně z NHL, a bude záležet na trenérovi, jaké mužstvo vybere," dodal Straka.
