Večer pro něj nemohl začít lépe. V domácí aréně jej bouřlivě vítalo více než 16 tisíc diváků. Byl v zahajovací sestavě spolu s kapitánem Mariem Lemieuxem a Alexejem Morozovem, nastoupil i na levé straně přesilovkové formace.
"Hlavně už chci hrát," říkal před zápasem. "Chci konečně vyjet na led a znovu hrát hokej."
Hrál, ale ne dlouho. Během přesilové hry si jel pro puk za vlastní branku, aby rozjel další útok. Brankář Hedberg, který byl u kotouče dřív, o něm však nevěděl. "A když jsem za sebou někoho slyšel, netušil jsem, jestli je to spoluhráč nebo soupeř," vysvětlil gólman.
Vyhodil tedy rychle puk. Bohužel tak nešťastně, že jeho hokejka zasáhla Straku kousek od oka. "Chtěl jsem mít jistotu, že puk nenahraji před naši branku. Po tom, co se to stalo, jsem se cítil příšerně," dodává smutný Hedberg.
Tržnou ránu nad pravým okem šikovnému útočníkovi doktor hned zašil, ale po návratu na lavičku ve druhé třetině mu stehy povolily. Znovu začal krvácet a musel se vrátit do šatny.
Martin Straka vždy ochotně odpovídá na dotazy novinářů. Jeho nové zranění jej však natolik rozhodilo, že po utkání na otázku, jak se cítí, odpověděl pouze "OK".
Jeho spoluhráči, olympionikovi Janu Hrdinovi, je kamaráda líto. "Není to pro něj vůbec jednoduché. A myslím, že ani pro celý náš tým. Během sezony jsme už měli moc zraněných hráčů," připomíná Hrdina.
"Musí to pro Martina být hodně frustrující," říká obránce Andrew Ference. "I pro nás je těžké to vidět, co pak pro něj? Určitě je hodně zklamaný."