Jenom ho mrzí, že je Lukko Rauma až na desátém místě tabulky. "Snad půjdeme výš. Tým na to máme," tvrdí.
Nyní se chce předvést i v reprezentaci. Útok Brendl – Straka – Veselý by měl být hlavní údernou silou týmu.
Josefe, trenér Hadamczik o vás řekl, že jste ve Finsku zhubl. Je to pravda?
(Smích) No, ve Finsku se hodně trénuje. Je tam navíc jiná strava a kila jdou dolů. Tolik jsem zase neubral, spíš jsem upravil stavbu těla. Přibral jsem na svalové hmotě.
V čem je ve Finsku jiná strava?
Hlavně v tom, že mi nemá kdo vařit. Jsem tam sám, přítelkyně má v Česku práci. Ale teď tam za mnou byla mamka, navařila mi zásoby, takže to bude dobré. Nafutroval jsem mrazák.
Jak se vám na severu Evropy líbí?
Jsem tam spokojený. Hokejové zázemí je špičkové. Jenom to ještě musíme ukázat na výsledcích. Zatím se trápíme. Nemůžeme udělat šňůru dvou tří vítězných zápasů, abychom se dostali v tabulce nahoru. Mužstvo kvalitní máme, chceme hrát do šestého místa. Věřím, že se tam teď po přestávce dostaneme.
Bylo těžké si přivyknout jinému stylu hry?
V Česku se hraje techničtější hokej. Jsou tu víc individuálně vyspělejší hráči. Ve Finsku je zase hokej přímočařejší, tvrdší. Říká se, že je finská liga podobná NHL. Když někdo brání v pěti na modré, tak se nahazují puky. Žádné vymýšlení. Hlavně ale hraju bránícího centra, na což jsem nebyl zvyklý. Občas mám problémy, ale snažím se na defenzívě zapracovat.
Měl jste ještě rok smlouvu ve Spartě, kde jste získal titul. Do Finska jste šel proto, že vám v Raumě slíbili, že budete hrát v elitním útoku. To se splnilo, že?
Přesně. Hraju první lajnu. Chodím na všechny přesilovky, oslabení. Mám hodně prostoru na ledě. Proto jsem tam šel. A díky tomu jsem i v reprezentaci. Jsem víc na ledě, body naskakují. Dneska je hokej samá přesilovka, ti hráči, co na ně chodí, jsou víc vidět.
A rychle jste se adaptoval. Vedete kanadské bodování soutěže...
Užívám si to. Mám kvalitní spoluhráče v lajně. To asi rozhoduje. Mám si s kým nahrát. Vyhovujeme si na ledě. Asi i proto se mi tak daří.
Celý útok se drží v elitní desítce bodování. Jak byste charakterizoval své spoluhráče?
Teď už hraju jenom s Dahlmanem. Kanaďan Toporowski je už v jiném útoku. Toni Dahlman je šikovný. Má odehraných i pár zápasů v NHL. Dokáže improvizovat. Ostatní Finové jenom bruslí nahoru a dolů, kdežto s ním se dá i něco vymyslet. A Toporowski? To je klasický Kanaďan. Je silný před brankou, hodně gólů má z dorážek. Ale nejsme jenom sami. Saarenheimo a Haataja, kteří byli na turnaji v Liberci, se také prosazují. Máme výborné dvě pětky. Teď jenom to odrazit i na výsledcích.
Jak bojujete s finštinou?
Nadávat už umím parádně (smích). To mě kluci naučili hned. Pár základních slovíček rozumím. Ale spíš jenom počítání. Vím třeba, jak se řekne moje číslo, když dám gól: "sejtsemakudkahexan", jako sedm desítek a osm. To je ale asi tak všechno.
Už vás přivítala pravá severská zima?
Třicátého října napadlo třicet centimetrů sněhu. Je to tvrdá realita: zima, stmívá se brzo. Nějak si s tím poradíme.
Jak?
Mám tam český satelit, jsem na internetu. Navíc, se spoluhráči Jirkou Hunkesem a Honzou Platilem se vždycky někde sejdeme, povídáme si, dáme nějaké vínko. Snažíme si to tam zpříjemnit.
Jaká je atmosféra na zápasech finské ligy?
Je to hodně podobné Čechám. Máme stadion pro šest tisíc lidí a plno je akorát na derby s Pori, kdy ale polovina lidí dorazí od nich. Jinak chodí kolem tří tisíc lidí. Teď se alespoň snažíme po vítězných zápasech dělat nějakou show, děkovačku. Trošku se jim to snažíme zpříjemnit. Hlavní je ale vyhrávat.
Předpokládám, že vše vymýšlíte s českými spoluhráči, že?
Přesně. Hlavně já s Jirkou Hunkesem. Vyhráli jsme třeba v Pori. Kapitán za námi přišel, že musíme poděkovat lidem. Čekali jsme, co bude. Ale oni jen dvakrát zatleskali a zmizeli do kabiny. Pak jsme pro ně něco vymysleli. Vycházíme z toho, co jsme dělali v Plzni, na Spartě, Jirka Hunkes přišel s něčím, co dělával v Třinci. Po posledním zápase se to dokonce objevilo ve zprávách. Lidi na to nejsou zvyklí, tak jsme zaujali i novináře.
S reprezentací si zahrajete dvakrát i v Česku. Jste rád, že jste se dostal domů?
Určitě. Hlavně do Plzně se těším. Mám tam spoustu známých, těším se i na plzeňské fanoušky, kteří určitě na zápas dorazí v hojném počtu. Zažil jsem tam krásných šest let, na které nejde zapomenout. Navíc bylo fajn přijet zase do Čech. Byl jsem tu naposledy v červenci. Uvidím pár známých, rodinu…
Jakou máte v reprezentaci motivaci?
Pozvánku jsem dostal po dlouhé době. Chci hrát svůj hokej, pomoci týmu. A když se mi turnaj povede, záleží na trenérech.
