Do prvoligového Šumperka se před sezonou vracel jako do známého prostředí, hokej se tu v žákovských letech učil. „Začínal jsem v Moravské Třebové a v páté třídě mě trenér přivedl do Šumperka. Zůstal jsem tu až do dorostu, kdy si mě pan Šolc vytáhl do Zlína. Vracel jsem se tedy do známého prostředí, i když až na jednoho dva kluky už jsem nikoho z lidí v klubu neznal. Ale prostředí znám, to mi pomohlo,“ líčí 23letý mládenec.
Drakům však po 47 kolech patří předposlední příčka a v sobotu (17.00) přivítají první Kladno...
Začněme ale pozitivně. Čím si vysvětlujete litoměřický střelecký koncert?
Vůbec nevím. Ještě před zápasem jsem říkal klukům, že v Litoměřicích se mi vždycky hraje špatně a dal jsem tam snad jeden gól za celou dobu, co tam jezdím hrát. Byla to tedy trochu ironie, že mi jich tam teď napadalo hned pět.
Životní večer?
Nevím, jestli to ještě někdy překonám. Samozřejmě bych si přál pět gólů ve druhé nejvyšší soutěži alespoň vyrovnat, ale ta pravděpodobnost je malá.
Možná to vyjde, v první lize jste se rozehrál, ve 46 zápasech jste nasbíral 43 bodů (24+19). Cítíte se v Šumperku dobře?
Výborně jsme si sedli v útoku s Danielem Vrdlovcem a Honzou Milfaitem. Všichni máme docela dost bodů a daří se nám. A také je to i prostorem na ledě. V Šumperku mám úplně jinou pozici než v ostatních prvoligových týmech, ve kterých jsem působil. Jsme na ledě při všem důležitém, a kdybychom góly nedávali, bylo by to špatně. Body tedy souvisejí i s časem na ledě.
Role lídra vám vyhovuje?
No, jsme předposlední a bojujeme o záchranu. Jsem rád za důvěru a prostor, užívám si to. Asi ano, dá se říct, že mi to vyhovuje.
Jinak to ale drakům nejde. Proč?
Těžko říct, jsem tu první sezonu, to by mohli říct spíš ti, kteří jsou tu déle, co se udělalo špatně. K týmu jsem navíc přišel až po letní přípravě, těsně před začátkem sezony. Co vím, tak v Šumperku letní příprava nebyla, takže možná už od toho se to odvíjí.
Co vám chybí proti soupeřům?
Nedokážeme dotáhnout dobře rozehrané zápasy. Dostali jsme spoustu gólů při power-play soupeře. Nebo inkasujeme tři minuty před koncem - jako nedávno s Ústím, kdy jsme před koncem dostali gól na 3:3 ve vlastní přesilovce. To nás provází celou sezonu, že nejsme schopní v důležitých momentech zahrát to, co bychom měli.
Boj o záchranu vypadá před koncem základní části nevyhnutelně.
Od začátku sezony se potácíme na předposledním a posledním místě, takže jsme s tím počítali delší dobu. Rozhodne se mezi námi a Mostem. Uvidíme, komu to líp bude lepit.
V Šumperku hostujete ze Zlína, za který jste si zahrál v extralize čtyři zápasy. Čekal jste víc?
Před sezonou mi řekli, že se do kádru nevejdu a ať jdu hrát do Šumperka. Vzal jsem to, občas mi pak zavolali, ať přijedu hrát za Zlín. I za ty čtyři zápasy jsem rád. Ale jestli ještě letos nějaké přidám, to se uvidí.
Máte signály, že přijde šance?
Pokud vím, je nějaké pravidlo, podle kterého bych se pak z extraligy nesměl vrátit do první ligy, takže to by Šumperk asi nebyl pro. Uvidíme, jak to bude.
Jaká je vaše pozice ve Zlíně?
Pořád jsem na hraně. Letos mi pan Vlach řekl, že na extraligu pořád nemám, že výkonnost není na nejvyšší soutěž, a proto mě pošle do Šumperka, abych nasbíral zkušenosti a za rok zabojoval znovu.
Ukázal jste výkony v Šumperku, že na nejvyšší soutěž máte?
Loni jsem dal za celý rok sedm gólů, to se mi teď povedlo za dva zápasy. Letos se mi docela daří a jsem za to moc rád.
Cítíte, že ve třiadvaceti letech už je čas, kdy byste měl extraligu hrát pravidelně?
To už jsem chtěl poslední rok nebo dva, ale zatím na to asi nemám výkonnost. Ale také jsem nedostal žádnou pořádnou šanci ukázat, co ve mně je. Čekám, až přijde. Věřím, že budu připravený a že dokážu, že na extraligu mám.
