Letos jste hráli dvakrát na ledě Sparty a vždy jste vyhráli. Jak zní recept na vítězství nad jedním z největších favoritů ligy?
Konkrétní recept neexistuje. Pokud hrajeme na ledě Sparty, musíme především zodpovědně bránit. Vždyť v prvním utkání jsme udělali v úvodní třetině tři hrubé chyby a prohrávali jsme 0:3.
Bylo první vzájemné utkání se Spartou velkým strašákem?
Bylo pro nás velkým ponaučením. Nesměli jsme chybovat, především při vlastních přesilovkách. Povedlo se nám to. Podali jsme super týmový výkon.
Tentokrát jste však mohli utkání rozhodnout už dříve ...
Nevím, zda rozhodnout. V první třetině jsme však hráli velice dobře a byli jsme jasně lepší. Nebýt Petra Břízy, mohla Sparta dostat pět gólů.
První třetina však skončila 1:1, hra se pak vyrovnala a utkání bylo dramatické až do konce. Kdy jste vy prožíval nejkrušnější chvilky v zápase?
Určitě to bylo na konci. Vedli jsme 2:1, ale před mojí brankou jsme museli řešit několik nebezpečných závarů. Naštěstí tam Spartě už nic nespadlo.
Máte za sebou rekordní šňůru vítězství. Jsou teď utkání těžší? Jdete do nich jako favorit a soupeři se na vás určitě pečlivěji připravují.
Z branky to moc nepociťuji. Starám se především o chytání puků. Myslím si však, že z nás soupeři mají spíše respekt. Vždyť jsme schopni vyhrát i utkání, v němž vstřelíme třeba jen dva nebo tři góly.
V pohodě jste určitě i vy. V letošní sezoně musí být radost chytat za vašimi spoluhráči.
S celým mužstvem jsem spokojen. Všichni mi hodně pomáhají. Sbírají odražené puky a musím chytat jenom málo dorážek.
Začínáte si říkat o reprezentační dres. Souhlasíte?
Určitě bych se chtěl do národního týmu dostat. Je to můj velký sen. Nechám se překvapit. Bude však určitě záležet na tom, zda se uzdraví Málek. Pak by byla moje šance menší.
