Vary tak mohly dojít k prvnímu titulu v historii klubu. "Byla to nejlepší atmosféra, kterou jsem zažil. Mám titul a je to moc krásné,“ radoval se 24letý brankář.
Pro Mensatora, který je hlavním kandidátem na cenu MF DNES pro nejlepšího hráče play-off, to ovšem nemusí vůbec znamenat konec sezony. Má šanci, že se stane českou jedničkou pro mistrovství světa.
Zažil jste někdy už nějakou větší radost, než jakou prožíváte teď?
2. března, kdy se mi narodil syn. Ale tohle je taky něco skvělého. Za dobu, co jsem ve Varech, musím říct, že jsou tady nejlepší fanoušci. Jsem rád, že je nemusíme omlouvat, že dělají problémy. Ani nejsou sprostí. Dneska tady tedy naházeli plastové lahve na led, to byl jediný horší moment, jinak nám strašně moc pomohli. A hnali nás dopředu.
Na jiném stadionu byste takhle zápas z 0:3 na 4:3 neotočili, že?
Určitě. Chtěl jsem se vždycky podívat na fotbal do Německa nebo Anglie, ale tady to bylo podobné, i když v menším.
Neměl jste strach, že vám stará plechová hala spadne na hlavu?
Je pravda, že ten rachot byl neskutečný. Divákům patří velký dík.
Za stavu 0:3 vám přitom málokdo věřil, že to ještě otočíte.
Všichni jsme si říkali, že je to v háji. A že jedeme do Prahy na sedmý zápas. O to to bylo sladší vítězství, když jsme to otočili. Po přestávce nastoupil na naší straně úplně jiný mančaft.
Po tom třetím gólu jste se nechtěl nechat vystřídat?
Po očku jsem se podíval na Lukáše Sáblíka, jestli se rozcvičuje. Ale já na statistiky nehraju a nerad utíkám z boje. Pořád jsem věřil, že se s tím dá něco dělat.
Kdo mluvil o první přestávce v kabině nejvíc?
Spíš jsme všichni seděli a dívali se do koberce. Všechny nás to mrzelo. Potvrdilo se, že čím víc chceš, tím je to horší. Byli jsme přemotivovaní. Jak říkal Pepa Řezníček, od druhé třetiny se z nás vyplavila ta sra... Pak už jsme hráli dobře. Za stavu 2:3 jsem začal věřit, že to zvládneme.
Byl jste nejdůležitějším mužem svého týmu. Připouštíte si to?
Většinou je gólman docela důležitý (smích). Letos jsem za to moc rád, že se mi sezona povedla. Ze začátku to tedy tak moc nevypadalo, ale od Vánoc už jsem nevynechal jediné utkání. Mám teď obrovskou radost a je to i velká úleva. Čtyři měsíce jsem byl ve velkém zápřahu.
Myslíte už na reprezentaci a mistrovství světa?
Vůbec. Nevím nic, nikdo mi nevolal. Budu se teď motat někde kolem pozemků a budu sbírat větve, abych si trochu vyčistil hlavu (smích). Ale telefon budu mít samozřejmě zapnutý. Když jsem ovšem po zápase viděl, kolik je na ledě lidí, tak jsem si říkal, že už jsem určitě přišel o helmu a rukavice. A že je to vyřešené. Naštěstí to kluci někde posbírali.
Jste připravený být na mistrovství světa jedničkou týmu?
Je tam třeba Martin Prusek, který je daleko zkušenější. V Ottawě jsem se na něj chodil dívat na NHL, není moc reálné, aby byl on za mnou. Zatím s ničím takovým nepočítám, nechci dělat unáhlené závěry.
Budete se kvůli účasti na šampionátu při oslavách šetřit?
Já se neumím až tak radovat. Spíš mám radost uvnitř. Vyskakovat někde na náměstí není můj styl. Ale určitě si to budu chtít užít. Může to být jednou za život.
V kabině nebylo moc šampaňského, oslavy zatím vypadají trochu klidně. Nebo jen sbíráte síly?
Je vidět, že tady nejsme zvyklí na takové úspěchy (pousměje se). Neumíme se možná tak radovat. (Kapitán) Venca Skuhravý to ale tady vždycky výborně stmelí, on to dokáže. Uvidíme, jak se to rozjede. Ale já deset piv určitě nevypiju, dám si rád nějaké červené víno.
Ve finále se vám povedla odveta se Slavií. Dá se říct, že jste byli po titulu hladovější než loni?
Loni jsme byli z toho finále takoví vykulení. Letos bylo od začátku vidět, že si věříme. Moc nám pomohlo, že jsme vyhráli dva zápasy na Slavii.
Kdy si půjdete vlastně zahrát svůj oblíbený golf?
Pobolívají mě záda, takže ještě chvilku si odpočinu, abych se u toho netrápil. Moc se těším, i když teď na to asi nebudu mít tolik času. Ale manželka to doma s malým určitě zvládne a na golf mě pustí (smích).
Podívejte se na závěr utkání a oslavy na karlovarském stadionu
