Hrajete doma. Je to po tak dlouhé sérii ještě výhoda? Nebo spíše budete pod psychickým tlakem?
Doufám, že nám fanoušci pomohou a vyhecují nás. Ale znovu říkám, že budou rozhodovat maličkosti. Tady už se podle mě jakákoliv výhoda domácího prostředí stírá. Takže je jedno, kde se hraje.
Sedm zápasů s jedním soupeře po sobě. Ještě vás to baví?
Přiznávám, že je to pořád stejné. Už o sobě víme téměř všechno, každý pohyb soupeře. Všichni už toho máme plné zuby.
A jak jste na tom se silami?
No, dochází. Ale neřekl bych, že jsme na tom hůř než slávisté. Teď každý jede z posledního.
Prohráli jste třikrát v řadě, navíc bez jediného gólu. Už to vypadalo ztracené a najednou přišla výhra na Slavii. Jak jste se tak vzchopili?
Byl to pro nás zápas jako každý jiný. Šli jsme do toho s tím, že chceme vyhrát. Snažili jsme se být v pohodě. A hlavně jsme stále věřili.
Překonali jste Málkův komplex?
Dali jsme gól, to nám pomohlo. Ale rozhodně to tam teď nezačne padat samo, musíme pro to ještě hodně udělat.
Dá vás trenér znovu dohromady s krajanem Pucherem?
Není důvod proč teď měnit sestavu, když se vyhrálo. Kouč nás musel roztrhnout, vždyť Slavia na nás nasadila útok se čtyřmi obránci, ti nás měli likvidovat. Tak se hrát nedalo. Sami jsme chtěli jít od sebe a to nám oběma pomohlo.
Prý jste se všichni oholili. Dodržujete ještě jiné rituály?
Kromě těch vousů nic. Alespoň já ne. Ale je možné, že někdo další svoje zvyky změnil. Já se pouze jako všichni ostatní oholil.
Kdo by si více zasloužil postupit?
Série je ohromně vyrovnaná. Klobouk dolů před výkony obou mužstev, takže těžko říct. Slavia se dokázala vzchopit po dvou úvodních porážkách, my zase srovnali tu sérii. Teď už jde jenom o štěstí. Ale samozřejmě věřím nám, půjdeme dále.
