Ačkoliv k vypršení tzv. Kolektivní dohody (Collective Bargain Agreement) dojde až na konci přespříští sezony, mluví se o ní už nejméně od roku 1998. I to ukazuje, o jak závažný dokument se jedná. Bez této smlouvy není možné, aby soutěž fungovala. Podle ní se určují podmínky, za kterých hráči mohou působit v jednotlivých klubech. Nebude-li za dva roky dohoda na stole, nebude žádná NHL.
Do jak závažné situace se liga může dostat se už jednou ukázalo v sezoně 1994/95. Tehdy se obě strany také nedohodly a nakonec se začalo hrát až v lednu 95. Na Kladně sice znovu přivítali Jaromíra Jágra a v Pardubicích se mihnul Dominik Hašek, celkově však přinesla krize negativní dopady a obrovské ztráty.
O co se v podstatě jedná ? O peníze, jako ve většině případů. Platy hráčů se v posledních sedmi či osmi letech vyšplhaly do astronomických výšin. Jaromír Jágr z Washingtonu, Peter Forsberg z Colorada a Keith Tkachuk ze St.Louis jsou s 11 miliony (amerických) dolarů nejlépe placení hokejisté v této sezoně. Jako nejlepší hráči planety si to jistě zaslouží. Problém je ale v tom, že ti ostatní samozřejmě podle nich posuzují svoji vlastní cenu.
Má-li hráč, který střílí 50 branek za sezonu plat 10 milionů, tak kolik může žádat ten, který jich střílí 40 ? Sedm, možná osm milionů. Není divu že průměrný plat se vyšplhal na 1.5 miliónů dolarů. Před devíti lety to bylo 400 tisíc. Komisař NHL Gerry Bettman k tomu říká : "I když se nám v posledních letech podařilo zvýšit tržby, platy rostly ještě rychleji. Musíme najít rovnováhu."
Ekonomicky slabé kluby jako Calgary, Edmonton nebo Nashville jsou v této zrychlující se spirále vytlačovány stále více mimo hru. Se vzrůstajícími cenami si nemohou dovolit kvalitnější hráče a jejich výkonost tak klesá. Pokud nepostoupí do play off, přijdou o tržby z návštěvnosti, reklamy, prodeje suvenýrů a podobně. Z hlediště ale ubývají diváci už v základní části, protože málokdo se chce dívat na tým, který vymetá jen spodní příčky tabulky. V Atlantě, která v této sezóně ještě nevyhrála, by mohli vyprávět. Na středeční utkání s Los Angeles se přišlo podívat jen 11440 diváků.
Nejlépe placení hráči v této sezoně |
1. Jaromír Jágr (WAS) 11 mil. USD |
Nespokojené hlasy se začínají ozývat nejen z týmů pohybujících se na periferii, ale i z těch silných. Pat Quinn, generální manažer a trenér nejbohatšího kanadského týmu Toronto Maple Leafs, byl potrestán vedením ligy pokutou 100 tisíc dolarů za výrok : "Čeká nás stávka, protože se nám nedaří zvládat náš bussiness."
Quinn mluvil v zájmu celé soutěže. Slabší týmy požadují platové stropy, protože jsou za současné situace znevýhodňovány. Podle nich budou jednotlivé kluby mít uzákoněný rozpočet, který nebudou smět překročit, řekněme 50 miliónů dolarů.
To se ale silným klubům pochopitelně nebude líbit. Je tedy nutné najít takové řešení, kdy by byli spokojeni všichni. A to není vůbec jednoduché. Princip platových stropů funguje v basketbalové NBA, kde jednotlivé kluby mají podobné rozpočtové podmínky, soutěž je daleko vyrovnanější a ve více městech je tak o basketbal živý zájem.
Kdo zastupuje NHL? |
Gerry Bettman usedl na post komisaře NHL v únoru 1993, poté co zkušenosti s chodem profesionální klubové soutěže získával jako člen užšího vedení v basketbalové NBA. Pod jeho dohledem přibylo v NHL šest nových týmů a soutěž si výrazně polepšila co do zájmu sportovní veřejnosti. Komisař soutěže je volený sdružením majitelů jednotlivých klubů. |
Kdo zastupuje NHLPA ? |
Padesátiletý Bob Goodenow je v čele hráčské asociace od roku 1991, kdy ve funkci nahradil Alana Eagelsona, později skandálně odsouzeného za nejrůznější finančí podvody na osmnáct měsíců vězení. Goodenow byl ve funkci v době desetidenní stávky v roce 1992 a téměř půlroční krize v roce 1994. Je známý jako milý společník a tvrdý obchodník. Hráčská asociace, která sídlí v Torontu, zaměstnává asi padesát lidí a její Výkonný výbor tvoří šestice hráčů. Prezidentem výboru je od roku 1998 útočník Vanouveru Trevor Linden. Spolu s ním dnes u stolu sedí útočníci Vincent Damphousse (San José), Bill Guerin (Dallas), Daniel Alfredsson (Ottawa), Adam Graves (San José), obránce Bob Boughner (Calgary) a brankář Arturs Irbe (Carolina). |
Podle jedné studie, dvě třetiny klubů v NHL je prodělečných. Tampa Bay a Phoenix zaznamenaly v minulé sezoně ztráty přes dvacet milionů dolarů. Buffalo v létě přišlo o svého majitele. Finanční zeštíhlení by tedy opravdu neškodilo.
Hokej je co do poměru náklady-tržby asi nejnáročnější sport vůbec. Kryté hokejové arény mají kapacitu maximálně okolo dvacet tisíc diváků, zatímco venkovní stadiony určené pro basebal nebo v Evropě pro fotbal mohou pojmout klidně přes sto tisíc diváků. Když si každý z nich koupí pivo, horký párek a repliku dresu svého milovaného mužstva, tržbami to jenom zvoní. Basketbal je sice také halový sport, ale mužstvo tvoří pouze základní pětka. V hokeji tvoří sestavu osmnáct hráčů plus dva brankáři. Všichni chtějí být placeni podle aktuálních tabulek.
Hokejová výbava není vůbec levná záležitost. Když hráč zlomí hokejku, stojí to klub v přepočtu tři tisíce korun. Ve fotbale nebo basketbalu si hráč může nanejvýš natrhnout trenýrky nebo umazat dres. Kopačky jsou sice drahá záležitost, ale co dají fotbalisté za nejlepší obuv, dají hokejisté za nejlepší brusle. Ledování hrací plochy a udržování teploty v hale, která se příchodem dvacetitisicového davu rychle zadýchá, znamená obrovské výdaje na spotřebu energie.
Najde se tedy nakonec řešení ? Stávku, nejhorší možný scénář, si nepřeje nikdo, to je jasné. Situace z roku 1994 se ukázala být varovným ponaučením. Pravdou však je, že navzdory všeobecným obavám se zatím žádná schůze za zavřenými dveřmi nekonala. Bob Goodenow, šéf NHLPA, říká : "Hráči mají dostat to, co jsou kluby ochotny zaplatit." A právě to je hlavní zádrhel. Některé jsou ochotné zaplatit více a některé méně. Nová Kolektivní dohoda tak bude muset být spravedlivým
kompromisem.