Martine, prý jste málem první trénink kvůli zranění odřekl?
V pátek jsem si v posilovně natáhl stehno. Ale už je to v pohodě, nic vážného se nestalo.
V útoku s vámi dnes trénovali Vlasák a Kubalík. Ten má přitom namířeno do zámoří. Nebo ne?
Já doufám, že zůstane. Je to jeden z mých cílů, aby mladí kluci neodcházeli do Kanady, když v Plzni mohou pravidelně hrát extraligu.
A slyší na to?
To se musíte zeptat Tomáše. Ale já věřím, že ano.
Podobný případ je i obránce Štich?
Je, ale ten má ještě smlouvu v Kanadě. Nicméně za rok mu skončí, proto je tady. Chci ho mít na očích.
Je vidět, že už se snažíte kloubit roli hráče a manažera.
Ale tak to není. Když jsem na ledě, tak na manažerskou funkci nemyslím ani trochu. To až tak v půlce sezony, kdy hráčům budou končit smlouvy. Pak přijde můj čas.
Jaký byl pro vás první trénink?
No, to kluziště je velikánský, chtělo by to zmenšit (smích). První týden bude těžký, než si člověk zvykne na jiný pohyb.
Je to změna? Kdybyste hrál NHL, začal byste na ledě později.
Šel bych za týden, maximálně za dva, v tom žádný velký rozdíl není. Ten je jen v tom, že sezona začne zhruba o měsíc dříve než v Americe.
Cítíte nostalgii? Je to přece velký návrat domů...
Zatím ne, teď myslím na práci.
Takže po tréninku se převlečete do saka s kravatou a bude úřadovat?
Dnes ne. Teď se jdu protáhnout a pak vyrazím na oběd (úsměv).
