Kolo před začátkem play-off už jeho jméno budí u střelců respekt. Čím to? Obrátil se na odbornou pomoc. Žigárdy začal navštěvovat psychologa, a ne jakomávnutím kouzelného proutku, nýbrž tvrdou prací spojenou s několika terapiemi, je zpět. Jistý mezi třemi tyčemi.
„Určitě se mi chytá dobře. Už jsem to říkal několikrát, zbavil jsem se problémů, nebo na ně nemyslím. Momentálně když přijdu na led, tak si to užívám. Ne jak v minulosti, kdy jsem se akorát stresoval. Teď mě to naopak víc baví. Snažím se užít si každou minutu, co jsem na ledě,“ vypráví zaníceně po jednom z tréninků v útrobách olomouckého zimního stadionu.
Sám na sebe vytvářel tlak
Žigy, jak jej spoluhráči přezdívají, odchytal letos 32 utkání. Tolik sledovaná procentuální úspěšnost zákroků se vyhoupla na 92,78. Slušné číslo. Bylo by mnohem vyšší, nebýt zpackaného úvodu.
„On měl dva roky po sobě smůlu, že šel na operaci před letní přípravou. To se pochopitelně na jeho formě projevilo. Je jen dobře, že se dostal do pohody,“ těší generálního manažera Kohoutů Erika Fürsta.
Operace menisku byla jednou z příčin Žigárdyho volného pádu až do druhé ligy. Trenéři Olomouce Vlk s Fialou ho poslali na rozchytání do Přerova. Za Zubry nastoupil jednou, čtyřikrát inkasoval. Tým z Hané z výkonů své jedničky znervózněl. Ze spřáteleného extraligového Znojma na střídavé starty přispěchal veterán Jaroslav Kameš, aby kohoutí sešup tabulkou přibrzdil.
Dění kolem své osoby snášel 24letý obvykle usměvavý chlapík těžce. „Bral jsem to hodně špatně. V polovině října a měsíc poté, co přišel Kameš, to bylo velmi špatné. Já jsem nebyl naštvaný na někoho jiného, ale jen na sebe. Nesplnil jsem očekávání, co jsem měl. Zbytečně jsem si vytvořil tlak a ten mě dostal do deky,“ vypráví oblíbenec olomouckých fanoušků.
„Vzpomínám na to jedině v dobrém, protože mě to něco naučilo. Do tréninku jsem vnesl nové prvky. Osvědčilo se mi to a hlavně mi to ukázalo cestu, jakou se dá jít i v životě, a ne jen v hokeji.“
Z psychologa měl respekt
V tomto momentě se Žigárdyho příběh obrací k lepšímu. Nový prvek nese jméno Oldřich Tegze, uznávaný brněnský psycholog, autor odborných publikací.
„Řekl, ať to hodím za hlavu. Samozřejmě že to nejde jenom tak lehce. Spolupracuji s tímto odborníkem přes psychickou stránku. To mi pomohlo,“ líčí s tichým tónem hlasu.
Stejně jako pro řadu lidí, i pro brankáře je návštěva psychologa tabu, o kterém neradi hovoří. Přitom u gólmanů se stávají terapie stále častější složkou přípravy.
„Já jsem o tom dřív slýchával, ale měl jsem z toho respekt. Nechtělo se mi tam. Ale začal jsem chodit za panem Tegzem a ten mi obrovsky pomohl. Patří mu veliký dík. On je jeden z faktorů, proč jsem se zvedl,“ uvědomuje si Žigárdy.
Strážce kohoutí svatyně působí jistějším dojmem než dřív. Hodně situací ustojí, neválí se zbytečně po ledě. Dokonce zapracoval na rozehrávce holí. V posledním domácím zápase proti Mostu byl napadán dvěma protihráči, přesto s klidem vyhodil puk vysokým obloučkem do středního pásma.
„Myslím, že jsem se extra ve hře holí nezlepšil,“ vyvrací. I proto si po konci tréninku, kdy už jsou spoluhráči dávno vysprchovaní, přidává. Stojí za brankou a rozehrává kotouče různými způsoby. Po mantinelu, lobem i žabkou.
„Pořád se tomu budu věnovat. Jenom sebevědomí v tomhle nestačí. Musíte mít i cit v ruce a to já zatím nemám,“ tvrdí kriticky.
Při analýze vzestupu formy Štefana Žigárdyho se nesmí opomenout ještě jedna událost. Podstatnější než všechny terapie.
Po konci vítězných utkání slaví uprostřed ledové plochy s fanoušky. Jedna oslava ovšem byla výjimečná. Pod dres schoval svou helmu a do světa hrdě vykřikl: Budu otcem!
„Doktor a hlavně očekávaný přírůstek do rodiny mi moc pomohly. Já jsem se pořád motal v problémech kolem hokeje. Teď přijdu domů a rozebíráme postýlky, dupačky. Na hokej tolik nemyslím a jedině mi to pomáhá. Nemusím se ním tolik stresovat,“ usmívá se a z jeho tváře lze přitom vyčíst spokojenost.
Dobré psychické rozpoložení Štefana Žigárdyho zvyšuje olomoucké akcie před blížícím se play-off. „Osmdesát procent u gólmana je psychika, dvacet procent nějaký um. V bráně to musíte vydržet sám se sebou. Hlavní je nepodlehnout žádnému tlaku, když na vás nic nejde, nebo naopak toho jde až moc. Pořád musíte být svůj a celý zápas být v pohodě,“ opakuje si.
Ministr: Vrátila se mu forma
„Začátek měl složitější. Byl zraněný, navíc ani jako mužstvo jsme ho moc nepodrželi. Po Vánocích se dostal do super pohody. Teď chytá tak, jak potřebujeme,“ chválí Žigárdyho levé křídlo druhé formace Petr Žajgla. „Jeho forma je pro nás povzbuzující do dalších zápasů. Předek se dá vždycky vyladit, ale gólman, to je pro play-off základ,“ dodává.
„Vrátila se mu stará dobrá forma,“ souhlasí Milan Ministr, zástupce kapitána. Štefan Žigárdy stojí bruslemi pevně na ledě. Ví, že jednou jsi nahoře, podruhé na střídačce. A hlavně hokej už není jeho vesmírem.
