Na první pohled se to může zdát jako smělé tvrzení, na ten druhý je jasné, že se ze sebe snaží setřást tíživý pocit zodpovědnosti. "Nervozitu pociťuju před každým zápasem. Ale jako gólman ji nemůžete dát najevo," tvrdí Pavelec.
Jestli je opravdu nesvůj, pak tyhle nepříjemné pocity umí dokonale zamaskovat. Právě klid, soustředění a sebejistota jsou jeho největšími zbraněmi. Na svůj věk s nimi umí zacházet opravdu nebývale. Však se také na šampionátu řadí ve statistikách na přední místa.
"Jenže to se teď už nepočítá. Základní i osmifinálová skupina je za námi a turnaj začíná vlastně až v tuhle chvíli," říká Pavelec.
Čtvrtfinále, to je především psychologická bitva. Kdo se dokáže lépe srovnat s tlakem, ten má blíž k vítězství. Pavelec v reprezentaci chytá své první mistrovství v pozici jedničky, takže se s určitým presem už vypořádávat musel.
"Nechci říkat, že mě čeká nejdůležitější zápas v kariéře. Ale samozřejmě vím, o co se hraje a jak moc to bude sledovaný."
V tom je podle něj ten největší rozdíl. "Pár zápasů, kdy mi šlo o hodně, jsem už zažil. Náročné byly třeba ty první v NHL nebo loni na šampionátu v Německu, když jsem se dostal do brány v utkání s Norskem. To bylo hodně těžké," přiznává třiadvacetiletý gólman.
Není však důvod k pochybám. Pavelec se může opřít o své dosavadní výkony. A také o výsledky mužstva, které v Bratislavě vyhrává jeden zápas za druhým. "Když k tomu přistoupíme jako do teď, budeme úspěšní. Každý soupeř s námi měl problémy. Ale bude to boj."
Aby ne, Američané mají sice hodně mladý tým, ale jsou také známí svým velkým sebevědomím. Takže žádný respekt od nich nečekejte. "To je jejich velká devíza. Nemají velké hvězdy, ale vždycky to doplní bojovností," říká Pavelec.
Náturu Američanů moc dobře zná z Atlanty, kde s ním hraje trojice Mark Stuart, Blake Wheeler a Tim Stapleton. "Nejnebezpečnější ale pro mě bude asi Van Riemsdyk z Philadephie, ten je výborný. Oni mají ale v týmu hodně hráčů, kteří hrají ve svých týmem v NHL důležitou roli."
