"Unaveni hokejem-2," nadepsala zprávu z finále vládní Rossijskaja gazeta v narážce na pokračování ruského velkofilmu Unaveni sluncem.
"Sborná, které fandily tisíce fanoušků na tribunách a miliony u televizorů, prohrála druhý nejdůležitější turnaj sezony," píše na titulní straně Sovětskij Sport. Pozastavuje se nad selháním ruských hráčů v
nejdůležitějším zápase šampionátu, a to nikoliv s právě nejsilnějším soupeřem.
Nicméně komentátor připustil, že jízdenku do finále si Češi naprosto zasloužili: nepřítomnost hvězd z NHL, které "se až na vzácné výjimky neuráčily poctít tým svou pozorností", napravili urputností. "Kdo by si dokázal představit, že skromný český tým uspěje už v 21. vteřině utkání," dodal Sovětskij sport.
Sport-Express nabádá snášet porážku filozoficky: hokej není předvídatelný, ani logický, ve finále nerozhoduje technická převaha, ale nervy a štěstí, a celkově prý nejde o žádné fiasko, ale o důvod k zamyšlení.
Češi podle komentátorky dokázali porazit sbornou její zbraní: individuálním mistrovstvím - podobně jako ve finále olympijského turnaje v Naganu 1998. V dalším článku Sport-Express připouští, že Češi stejně jako Rusové na šampionátu snili o "amnestii" za neúspěch ve Vancouveru a také šlo o
poslední šanci "superhvězdného veterána" Jaromíra Jágra vybojovat na závěr skvělé kariéry důležitý titul.
"Útočník Avangardu se v Německu předvedl jako vynikající psycholog," připomněl list Jágrovu kritiku hráčů odmítajících jet reprezentovat na MS, která nabudila celý tým, takže po porážkách od Norů a Švýcarů nezbyla ve finále ani stopa.
"Češi sílili zápas od zápasu - a nakonec si vynutili srovnání s velikým českým mužstvem, které drtilo soupeře na konci 90. let."
Češi tak podle deníku měli ve finálovém utkání se sbornou vše, co jejich předchůdci: spolehlivou obranu, brankáře představujícího třídu samu o sobě i Jágra. A navíc i psychologickou výhodu, že zpočátku na tým nikdo nesázel, a tak ani nebyl vystaven žádnému tlaku - na rozdíl od ruského mužstva prošpikovaného milionáři, kterému odborníci všeho druhu od počátku a bez výhrad přisuzovali první místo.
Za pozoruhodnou Sport-Express pokládá i okolnost, že finále představovalo svérázný duel mezi dvěma nejsilnějšími ligami světa: NHL a KHL. Přičemž hráčů Kontinentální ligy bylo v české reprezentaci skoro více než v týmu Vjačeslava Bykova, který táhly zaoceánské hvězdy.
Finále podle zpravodaje listu rozhodovalo i o osudu trenérů sborné: v případě vítězství by se jim kontrakt, který vyprší v srpnu, automaticky prodloužil o rok, zatímco po prohře je jejich osud v rukou hokejového svazu.
V závěru však Bykovovu týmu, oslabenému po "příliš přísném" potrestání Jemelinova zákroku na Jágra, nestačily síly na "velkolepého" Vokouna, kterému se prezident Václav Klaus mohl utleskat, a tak sborná nedokázala v olympijském roce vybojovat ani jediný titul.
Většina deníků nestačila finále zachytit před uzávěrkou, anebo se musela spokojit jen s výsledkem. Izvestija tak jen předpověděly vyznění finále řádky, podle nichž rudá mašina dokázala přesvědčivě projít celým turnajem bez ztráty jediného bodu, zatímco Češi "doslova viseli na vlásku od národní
ostudy" v podobě vyřazení už v osmifinálové části. Statisticky by tedy Rusové měli vyhrát, "trik ale spočívá v tom, že hokej nehrají čísla, ale lidé, občas schopní nejneuvěřitelnějších věcí".
Trud nicméně upozornil, že favorit prohrál i proto, že zatímco Dacjukův gól v závěru první třetiny rozhodčí neuznali, druhý český gól z Rolinkovy brusle platil.
