Červenobílá pardubická mašina spíše připomíná při- bržděný vláček, který stále nemůže najet na tu správnou vítěznou kolej. Slovenský forvard Tomáš Marcinko však z osobního hlediska zažívá vydařené období. Už pět kol v řadě bodoval a je v čele týmových statistik. Rodáka z Popradu nezastavil ani přesun z pozice centra na křídlo. Na novou úlohu vedle znovu sebevědomého střelce Sýkory a Kanaďana Redenbacha si zvykl rychle.
„Je to jiné ve hře do obrany. Centr by se měl zapojovat do defenzivy více. Křídla se většinou vracejí trochu déle. Teď víc pomáhám klukům v útoku, kde chci být ještě užitečnější,“ říká Marcinko.
Máte před sebou jeden z dalších stěžejních zápasů. Jaká před ním vládne v kabině nálada?
Není extra dobrá, ale musíme myslet pozitivně. Ačkoliv jsem poslední zápasy nezvládli, nebyla hra až tak zlá. Myslím, že jsme v nich mohli získat klidně o dva tři body více, což se bohužel nepovedlo. Ale věřím, že na ty dobré věci v Litvínově navážeme a vyhrajeme tam.
Situace není z hlediska postavení dobrá, ale posiluje vás alespoň vědomí, že je stále ve hře 51 bodů?
Není nic ztraceného. Po Vánocích, kdy se sezona láme do druhé půlky, už týmy zespodu hrají s nožem na krku, což se týká i nás. Odstupy se zvětšují více než na začátku. Ale stále je na stole hodně bodů a doufám, že jich urveme co nejvíce, jelikož na to máme. Potřebujeme vyhrát několik zápasů za sebou a odpíchnout se z míst, na kterých jsme.
V Litvínově jste nicméně už v této sezoně vydolovali těsné vítězství 2:1. Čekáte, že i tentokrát to nebude žádná přestřelka?
Zřejmě ano, ale takové věci se těžko předpovídají. Věřím, že dostaneme méně gólů, a když podáme minimálně takový výkon jako tehdy, měli bychom se vracet domů s výhrou.
Proti Liberci jste dlouho sahali po bodu. Tygři vás sice přestříleli, vyrovnaný stav naznačoval, že ne všechno bylo špatně. Co si hodláte přenést do dnešního duelu?
Určitě bojovnost. Naopak nám absolutně nevyšly přesilovky, které musíme zlepšit. Škoda inkasovaných gólů v oslabení. Hrál první tým s mužstvem ze spodku tabulky a mnozí čekali, že to skončí daleko výraznějším rozdílem, než to nakonec dopadlo. Drželi jsme se a v posledních vteřinách mohli vyrovnat, což se nezdařilo. Odehráli jsme to ale se ctí a vztyčenými hlavami. Samozřejmě ale nikdo nebyl spokojený s porážkou.
Zmínil jste přesilovky, které jste na tréninku hodně pilovali. Čím si vysvětlujete, že někdy jsou sehrané slušně, a podruhé máte problém se vůbec dostat do útočného pásma?
Jedna věc je nácvik na tréninku, kde vás brání spoluhráči, kteří vás znají a vědí, co budete asi dělat. Soupeř v zápase je pak hraje jinak, na což musíme reagovat. Podíváme se ještě na videa a připravíme se na bránění v oslabení. Důležitější však bude, jak zvládneme naše přesilovky. Je jedno, zda padne gól po secvičené kombinaci, nebo po improvizaci, hlavně ať je z toho gól. Přesilovky rozhodují utkání a my jsme jich v poslední době hodně pokazili.
Vaší druhé lajně se však daří. Je pro vás důležité, že hrajete už delší dobu v ustálené podobě?
Rozhodně je pro každého lepší, když má stabilní složení útoku. Lépe si zvyknete na souhru i na to, kdo se kde na ledě nachází. Je to plus. Všichni se ale soustředíme, jak to funguje týmově. Podstatné je, aby skóre na konci bylo na naší straně. Všechno ostatní je vedlejší.
