„Jsem sice dost velký blázen, ale to všechno, co se mi v poslední době stalo, beru jako zdvižený prst,“ naznačoval, že nepříjemné zranění v obličeji a předchozí dlouhodobá absence kvůli poraněné noze mu vzaly chuť přemýšlet o pokračování v kariéře.
To vše je ale nyní passé. Před pár dny oznámil Havlíčkův Brod, že se odchovanec Bruslařského klubu Tomáš Plachý po třinácti letech vrací do druholigového A-týmu.
„Začínal jsem tady, takže když mě zdejší vedení oslovilo, řekl jsem si, že to zkusím,“ svěřil se.
Co vás přesvědčilo?
Hlavně to, že se v Brodě začíná rýsovat poměrně zajímavý tým. A velkou zásluhu na tom má samozřejmě taky Ríša Cachnín (hlavní kouč brodského A-mužstva – pozn. red.). Kdysi jsme spolu právě v Brodě hráli. Dokonce jsme tehdy postoupili do první ligy.
Takže jste si řekl, že na závěr kariéry se vrátíte domů, abyste si to zopakoval?
(usmívá se) Bylo by to krásné, ne? Jasně že jsem měl hned v hlavě tenhle ideální scénář. A jak už jsem řekl, vypadá to, že mužstvo tady bude opravdu hodně silné. Takže je otázkou, jestli se do hlavního týmu vůbec dostanu. Každopádně když jsem teď procházel po tolika letech kabinu, zažíval jsem jakési déja vu.
Zdraví zatím slouží?
Jo, cítím se nadmíru spokojený. Až se toho skoro děsím. (směje se) Jenom mi po té zlomenině zůstal trochu necitelný ret. Naštěstí to ale nemá nic společného s mimikou.
Před pár měsíci jste mluvil o tom, že obě loňská zranění berete jako varování, abyste už dál nepokračoval. Přesto se teď na led chystáte znovu. Mám to brát tak, že se vám nelíbila představa rozlučky mimo led?
Přesně tak. Hlavně jsem si ale říkal, že po tom, čím jsem si v poslední době prošel, už se na mě přece konečně musí usmát štěstí i ve sportu. Jsem věčný optimista.
Věříte ve šťastný konec?
Nechci říkat, že úplně v ten americký happy end, ale končit na ledě je vždycky hezčí.
V krátkém období, kdy jste mohl loni hrát, jste se objevil na chvíli také v Moravských Budějovicích. Nemrzelo vás s ohledem na skvělou sezonu žihadel, že jste po čase zvolil návrat do Pelhřimova?
Ne že bych to přímo obrečel, ale mrzelo mě to moc. Klukům jsem každopádně přál, aby to dotáhli co nejdál. Měli snovou sezonu. Já jsem ale odejít musel. S prací se moje dojíždění prostě nedalo skloubit.
Pelhřimov nakonec sestoupil. Máte informace, zda je to úplný konec hokeje ve městě?
Vím, že to tam dává dohromady nové vedení, a myslím, že se hokej v Pelhřimově nerýsuje špatně. Samozřejmě musí začít v kraji, ale mohli by mít silný tým.
