Bojí se? "Ne, strach ze msty nemám. To bych na Baltiku nemusel jezdit. Ale ta událost mě hodně poznamenala," tvrdí Trávníček. Milý mladík s usměvavou tváří.
V extralize však platí za zlého muže Litvínova, patří k nejtrestanějším. "Tvrdost je můj styl, ale snažím se už tolik nebláznit."
Na podzim roku 1999 to s důrazem přehnal. Na turnaji čtyř zemí hokejových dvacítek stál proti švédskému soupeři a při vhazování jej píchl hokejkou do obličeje.
Weinhandl pak v nemocnici podstoupil operaci. Od té doby se s ním Trávníček nikdy nesetkal.
"Poslal jsem mu omluvný dopis, ale odpověď jsem nedostal," říká třiadvacetiletý hokejista. Nepotkají se ani na Baltice.
Švédský útočník se navzdory tomu, že na jedno oko téměř nevidí, probil do NHL. Hraje za New York Islanders.
"Smekám před ním. Je to i pro mě dobře, že se mu daří, že kvůli mému zákroku nemusel přestat s hokejem," přiznává nováček seniorské reprezentace, jejž Švédové dlouho proklínali.
U Mezinárodní hokejové federace pro něj žádali doživotní distanc, nakonec se zasadili o tříletý zákaz startů na mezinárodním poli. Po letech jako by zapomněli.
V největším švédském listu nebyla den před zápasem o Trávníčkovi zmínka.
"Ale já jsem nezapomněl, nejde to hodit za hlavu, bude mě to provázet celý život. Poté, co se to stalo, jsem byl hodně špatný. Zbytek sezony stál za nic. Bál jsem jít do soubojů, aby se zase něco nestalo."
Tak osudný faul poznamenal jeho kariéru. "Hodně mi v tu dobu pomohla rodina, i tehdejší přítelkyně. V české lize jsem si užil. Někteří soupeři mi to na ledě rádi připomínali, aby mě vyprovokovali."
I proto odešel z Litvínova do Ameriky. Dva roky působil ve farmářském celku Toronta. „Tam se mě na to ptali jen novináři, měl jsem klid, ale kvůli tomu jsem neutíkal.“ Dnes se asi vzpomínkám neubrání...
Utkání Česko - Švédsko sledujte ON-LINE ZDE
