Tohle je příběh Charlese Baldwina, chlapíka ze Spojených států, jehož testuje hokejová Třebíč.
Když malý Charlie obul poprvé brusle, nebyly to ty s nožem, s nimiž by mohl na kluziště. V rodném Santee na předměstí San Diega začínal na in-linech.
Své počátky na asfaltových hřištích objasňuje takto: „V Kalifornii je poměrně velké horko, proto jsem začínal s in-line hokejem.“ Sport zvolil patrně správně.
Jako in-line hokejista to dotáhl až do národního týmu. A to přeci něco znamená.
Mezitím však v deseti letech začal hrát také hokej na ledě, u něhož i zůstal. Za sebou má v Americe angažmá v San Diego Gulls či v New Mexico Mustangs.
Baldwin miluje cestování. Je takový dobrodruh. A také je sám. Bez přítelkyně a bez závazků.
Před více jak dvěma lety tak sympatického „vlasáče“ napadlo: Co kdybych se vydal do Evropy?
Zamířil na sever kontinentu, konkrétně do Švédska, kde vyzkoušel tamní druhou hokejovou ligu. Angažmá vnímá pozitivně: „Byla to pro mě velmi dobrá zkušenost. Zažil jsem rychlý a tvrdý hokej.“ Až nadešel rok 2015.
Letos se začal psát český příběh.
Láska k historické Třebíči
O jeho počátcích vypráví s úsměvem: „Za vše může můj agent.“ A rozpovídá se: „Ten mi nejprve zajistil angažmá v Pelhřimově a pak v Třebíči. V Pelhřimově jsem byl přibližně deset dnů, trénoval jsem tam na ledě i na suchu. Následně jsem pár dnů strávil v Praze. A teď? Teď jsem v Třebíči.“
Nemůžu se Američana nezeptat, jak je vlastně spokojený v okresním městě na Vysočině, kde je všechno jiné. „Miluju to tady,“ odpoví rázně a vzápětí dodá: „Miluji tady jak samotné město, tak hokej.“
Vypořádat se musí s kulturním šokem. Jak sám potvrzuje, narazil na spoustu odlišností. Po delším přemýšlení, které rozdíly by zmínil, nakonec poví: „Je tu jiné v podstatě všechno. Od toho, jak vypadají architektonicky města, až třeba po samotné chování lidí.“
Vypořádat se Baldwin pochopitelně musí také s jazykovou bariérou. Jak už si stihl všimnout, čeština patří mezi velmi složité jazyky. „Je to velmi obtížný jazyk. Umím jen pár slov,“ přiznal mladý hokejista.
O to složitější pro Američana musí být komunikace s trenéry, kteří neumějí anglicky. Prý mají ale nastolený systém, který se zatím jeví jako funkční.
Mluví o něm asistent třebíčského trenéra Radek Novák: „Vezmeme si ho Jazykovou spolupráci s Kuskem si testovaný Baldwin chválí: „Opravdu mi hodně pomáhá.“
Problém s komunikací takzvaně přes třetí ruku nemá ani samotný kouč Novák: „Nejen on, ale i druhý americký hokejista, kterého tady máme, jsou šikovní. Dokážou vše vstřebat a snaží se zapadnout do týmu.“ Ptám se i na komunikaci se samotnými spoluhráči. „Kluci jsou skvělí, akorát jich mluví anglicky asi jen pět šest, takže je to trochu složitější. Ale je to v pohodě. Hrál jsem ve
Š v é d -sku, tudíž jsem zvyklý na jazykovou bariéru,“ říká rodák z předměstí San Diega, jenž vypadá opravdu spokojeně. Stále visí otazník nad tím, zda Američana budou chtít v Třebíči, či nikoliv. Teď nastává období, kdy se bude takříkajíc lámat chleba.
Asistent Novák nechtěl ani naznačit: „Je to otevřené. Ale jak velké má šance, vám teď neprozradím.“
Přes milion zhlédnutí
I kdyby však na testech u Horáků neuspěl, Baldwin se rozhodně v životě neztratí. Je to akční muž, který proslul na internetu i jako raper.
Jeho skladbu Living The Dream, již na YouTube prezentuje pod přezdívkou Chucky Slick, zhlédlo už přes milion tři sta tisíc uživatelů.
Nad skvělým číslem žasne: „Je to bláznivé. Vůbec jsem neočekával, že by to mohlo dosáhnout takového počtu zhlédnutí.“
A o čem že rapuje? „No přeci o hokeji,“ zasměje se.
Tenhle sport má prostě rád. A nejednou zopakoval i svoji lásku k České republice: „Snad tady zůstanu.“
Pokud zůstane, snad už se nebude opakovat ta vtipná záměna jako v Šumperku. Tam totiž místo jména Charles uvedli do zápisu Chuck.
Chuck ale přeci není hokejista, nýbrž raper. Viďte, mistře Baldwine?
